Médii rezonuje objev KOI-7923.01 a dvaceti obyvatelných planet. Jak je to doopravdy?

Multiplanetární systém v představách malíře. Credit: NASA / Tim Pyle
Multiplanetární systém v představách malíře. Credit: NASA / Tim Pyle

V médiích se zase po delší době objevily ve velké míře exoplanety. Psalo se o objevu dvaceti obyvatelných planet a skloňuje se zejména jedna – KOI-7923.01.

Z médií jsme se dozvěděli, že Kepler už nefunguje, nebo že se rozbil (snad byl pojištěn!). Realita je samozřejmě trochu jiná.


Kepler stále funguje, má se dobře, a pokud se nestane něco mimořádného, tak bude lovit exoplanety do léta či podzimu příštího roku.

Média trochu zmátl konec hlavní mise (2009-2013), takže níže zmíněné exoplanety Kepler opravdu už nepozoruje.

Hlavním úkolem Keplera byl statistický výzkum. Nejde tak o konkrétní planety, ale spíše statistiky: jak moc jsou běžné planety u konkrétních hvězd, jak jsou běžné konkrétní planety apod. Klíčové není potvrzení každého objevu. Například nejnovější miláček médií je přes 700 světelných let daleko, takže není zrovna vhodný pro další průzkum.

Tuny dat

Kepler chrlil a chrlí spousty dat. V rámci primární mise pozoroval každých asi 30 minut na 160 tisíc hvězd po dobu čtyř let. Nejde ale jen o kvantitu. Najít exoplanetu není zase tak snadné. Jasnosti hvězd nejsou konstantní, někdy se jedná o dvojhvězdu a je nutné rozlišit, okolo které z nich planeta obíhá apod.

Proto jsou cenné projekty jako Planet Hunters (hlavní mise) nebo Exoplanet Explorers (mise K2), kde data neprohledává počítač ale mozek (rozuměj veřejnost).

V nejnovější studii ale autoři použili pro analýzu nástroj zvaný Robovetter a prohledali data za všech 17 kvartálů – tedy z primární mise.

Jejich katalog obsahuje 8054 KOI, což jsou objekty Keplerova zájmu – tedy ne nutně exoplanety. Celkem 738 KOI je nových. Z tohoto počtu je 4034 kandidátů na planetu – 219 je nových. Jedná se tak o rozšíření katalogu Keplera, který vyšel v lednu loňského roku.

Samozřejmě, že někteří kandidáti se pohybují v obyvatelné oblasti. Jak píšeme dost často, obyvatelná oblast je dosti povrchní pojem. Jsou to vlastně jen dva více či méně konzervativně zapíchnuté kolíky, které vyznačují oblast, v níž by planeta podobná Zemi mohla mít podmínky vhodné k životu.

Umisťovat do obyvatelné oblasti obří planety podobné Neptunu či Jupiteru je trochu populistické. Samozřejmě by okolo nich mohly obíhat exoměsíce, ale dokud je nenajdeme…

Přechod mezi kamennými světy a planetami spíše podobnými Neptunu je někde okolo 1,6 poloměru Země. Velikosti planet se mohou na základě dalších analýz a pozorování měnit (oběma směry), takže při sestavování katalogů obyvatelných exoplanet je dobré pracovat s objekty o velikosti menší než 1,8 nebo 2,0 Země.

Susan Thompsonová a její kolegové vzali konzervativnější z parametrů. Nových kandidátů v obyvatelné oblasti je 10.

KOI-7923.01 a další

KOI-7923.01 je určitě zajímavým kandidátem. V případě podobných kandidátů je ale komplikací nejen malá velikost ale také dlouhá oběžná doba… Kepler tak pozoroval jen několik málo tranzitů.

KOI-7923.01 oběhne okolo hvězdy o velikosti 0,8 Slunce za 395 dní. Poloměr planety je 0,97 Země a oslunění 0,44 (dostává tedy 44 % záření, co dostává Země od Slunce).

Hodně zajímavý kandidát je také KOI-7894.01. Poloměr planety je sice 1,6 Země, ale oslunění je 0,97.

Zmínit také musíme KOI-7711.01. Planeta o velikosti 1,3 Země má oběžnou dobu 302 dní a oslunění 0,87.

Zdroj: Planetary Candidates Observed by Kepler. VIII. A Fully Automated Catalog With Measured Completeness and Reliability Based on Data Release 25