LHS 1140b: Historický objev potenciálně obyvatelné exoplanety

LHS 1140 v představách malíře. Credit: ESO/spaceengine.org, CC BY 4.0
LHS 1140 v představách malíře. Credit: ESO/spaceengine.org, CC BY 4.0

Exoplaneta LHS 1140 je v tiskových zprávách označována jako dosud možná nejnadějnější exoplaneta z hlediska podmínek k životu.

Upřímně řečeno je dost těžké říci, zda je LHS 1140b skutečně nejlepším cílem, ale nepochybně se jedná o historický objev.


V případě LHS 1140b totiž známe hmotnost i velikost. O objev planety se postaral projekt MEarth, který se zaměřuje na planety u červených trpaslíků. Několik 40 cm velkých dalekohledů se nachází v Arizoně a v Chile. Hmotnost pak byla získána měřením radiálních rychlostí spektrografem HARPS. V letech 2015 a 2016 bylo získáno 144 měření.

LHS 1140b má hmotnost přibližně 6x větší než Země a velikost 1,4x větší než Země. Okolo červeného trpaslíka oběhne jednou za 24,8 dní.

Vzhledem k tomu, že známe přibližnou hustotu, můžeme odhadnout složení planety, která bude nejspíše kamenným světem s masivním železným jádrem.

LHS 1140b tranzituje, takže na rozdíl od Proximy b by mělo být možné v budoucnosti získat transmisní spektrum atmosféry planety. Bez vlivu atmosféry by na povrchu planety byla teplota kolem -40 stupňů Celsia. Menší míra oslunění a vysoká hmotnost dávají slušnou naději, že si planeta atmosféru udržela i přesto, že hvězda v minulosti vyzařovala více záření než dnes.

Hvězda se nachází 40 světelných let daleko v souhvězdí Velryby.

Údaje o hvězdě

  • Hmotnost: 0,146 Slunce
  • Poloměr: 0,186 Slunce
  • Zářivost: 0,29 % Slunce

Údaje o planetě

  • Hmotnost: 6,65 ± 1,82 Země
  • Poloměr: 1,43 ± 0,10 Země
  • Hustota: 12 500 kg/m3
  • Rovnovážná teplota: 230 Kelvinů
  • Oslunění: 0,46
  • Velká poloosa: 0,0875 AU
  • Oběžná doba: 24,8 dní

U obyvatelných planet obvykle neznáme hmotnost i velikost

V případě objevů potenciálně obyvatelných planet podobných Zemi narážíme na jeden zásadní problém. Neznáme jejich hustotu. Velká část těchto planet byla objevena tranzitní metodou, takže známe poloměr, ale zjistit hmotnost je současnými spektrografy velmi obtížné. Vedle toho existují planety jako Proxima b, u kterých zase známe hmotnost nebo spíše její spodní odhad, bohužel však netranzitují, takže neznáme poloměr.

U nedávno objeveného systému se sedmi planetami TRAPPIST-1 sice údaje o hmotnosti planet jsou, ale jedná se o odhady ze změn v časech tranzitů (pozorování odchylek v tranzitech planet způsobených gravitačním vlivem další planety) a také o simulace stability.

Zdroje: A temperate rocky super-Earth transiting a nearby cool star, ESO