TRAPPIST-1: planety si mění materiál a možná i život

TRAPPIST-1 v představách malíře. Credit: ESO/M. Kornmesser
TRAPPIST-1 v představách malíře. Credit: ESO/M. Kornmesser
www.novedalekohledy.cz

Od ohlášení objevu dalších planet v systému TRAPPIST-1 uplynulo pár týdnů. Zájem médií sice opadl, ale studie o tomto systému vychází a budou vycházet dál.

Zatím posledním významným objevem je pozorování systému TRAPPIST-1 kosmickým dalekohledem Kepler, který odhadli oběžnou dobu planety „h“.

Pracuje se ale i na poli teoretickém. Už v dřívějších článcích jsme zmínili, že kompaktnost systému rozproudí diskuse o panspermii nebo přesněji litopanspermii. Někteří vědci věří, že život může cestovat vesmírem a že by mohl být zavlečen z jedné planety na druhou. Vzhledem k tomu, že všechny planety u TRAPPIST-1 jsou blízko od sebe, měl by být podobný přenos jednodušší.

Výměna materiálu mezi planetami nepochybně probíhala nebo probíhá. O tom nemůže být sporu. Něco podobného se odehrávalo také ve Sluneční soustavě. Ve sbírkách meteoritů naleznete i ty z Marsu nebo Měsíce. Dostaly se sem po dlouhé cestě poté, co byly vyvrženy při kolizi Měsíce či Marsu s jiným tělesem.

Je samozřejmě otázkou, zda by případní pasažéři mohli přežít nejen tlak, zrychlení a možná i vyšší teplotu během impaktu na domovské planetě, ale také přeletovou fázi, průlet atmosférou a dopad.

TRAPPIST-1: obyvatelnost

PlanetaOsluněníRovnovážná teplota (K)
b4.25400
c2.27342
d1.14288
e0.662251
f0.382219
g0.258198
h0.131168

Sebastiaan Krijt a jeho kolegové se na litopanspermii v systému TRAPPIST-1 podívali alespoň teoreticky a závěry jsou poměrně optimistické. Nejméně 10 % vyvrženého materiálu z některé z planet v obyvatelné oblasti by dopadlo na jinou planetu a to řádově za stovky let. Přenos v TRAPPIST-1 je tak o 4 až 5 řádů rychlejší než ve Sluneční soustavě. Nejlepší litopanspermická dálnice je mezi planetami f a g. Vyvržený materiál by se z jedné planety na druhou mohl dostat za 10 let.

Nejrychlejší je přitom cesta rychlostí někde okolo nebo lehce nad únikovou rychlostí z dané planety. Vypočítané hodnoty únikových pro jednotlivé planety jsou následující:

  • Země: 11,2 km/s
  • Planeta b: 9,9 km/s
  • Planeta c: 13 km/s
  • Planeta d: 8,2 km/s
  • Planeta e: 9,2 km/s
  • Planeta f: 9,0 km/s
  • Planeta g: 12 km/s
  • Planeta h: 8,1 km/s

Autoři odhadli také dopadovou rychlost meteoritů, která je poměrně malá a pohybuje se okolo 10 až 20 km/s.

Obyvatelnost?  Nové modely nevypadají moc optimisticky

Na světě jsou také nové klimatické modely pro tři nadějné planety (d, e, f). Eric Wolf z University of Colorado provedl výpočty na superpočítačích Janus (University of Colorado) a Hyak (University of Washington). Podle závěrů je dost možné, že litopanspermie bude nakonec v systému TRAPPIST-1 zbytečná, protože nebude kam život přenášet.

Planeta „d“ musí podle studie nejspíše čelit pádivému skleníkovému efektu. Pokud má nějakou vodu, bude ve formě páry v atmosféře. Jako skleníkový plyn se bude podílet na ohřevu povrchu a TRAPPIST-1d tak bude podobná spíše Venuši. Naproti tomu planeta „f“ bude příliš chladná a nepomůže ji ani větší množství skleníkových plynů.

Ideální podmínky by mohly být pouze na povrchu planety „e“. Záležet bude na složení atmosféry. Kdyby bylo podobné zemskému, byla by voda v kapalném skupenství na 20 % povrchu. Planeta by tak trochu připomínala oční bulvu. Kromě části povrchu v okolí substelárního bodu (hvězda je tam v případě vázané rotace stále nad hlavou), bude zbytek tohoto světa ledovým královstvím.

Zdroje:

Orgie pro kosmonautiku? Cestování mezi planetami u TRAPPIST-1 nebude tak snadné