Surfuje život v atmosféře hnědých trpaslíků?

Polární záře v atmosféře hnědého trpaslíka. Credit: Chuck Carter and Gregg Hallinan/Caltech
Polární záře v atmosféře hnědého trpaslíka. Credit: Chuck Carter and Gregg Hallinan/Caltech
www.novedalekohledy.cz

Když se řekne život ve vesmíru, obvykle se tím myslí planeta podobná Zemi. Nemohl by ale život existovat i na exotičtějších místech?

Stále hledáme druhou Zemi – planetu podobnou naši rodné hroudě, která obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Zatím jsme takovou planetu nenašli. Ne, že by neexistovala, ale současné metody a projekty jsou vhodnější pro hledání exoplanet u červených trpaslíků. Planety o hmotnosti Země u hvězd podobných Slunci navíc nejsou momentálně v dosahu spektrografů, takže u planety podobného typu známe v lepším případě pouze její velikost a nikoliv hmotnost a hustotu.

Snaha najít druhou Zemi vychází z toho, že víme o jednom případu, kdy se na takovéto planetě vyvinul život. Druhá Země v současném pojetí ale nemusí být obyvatelná. Se Zemí má jen nejzákladnější shodné obrysy. Znalost atmosféry nám v budoucnu napoví více.

Život v atmosférách hnědých trpaslíků?

Astronomové ale nejsou v žádném případě tak přehnaně konzervativní, jak se může někdy zdát. Čile se spekuluje o životě na exoměsících, u bílých trpaslíků, na povrchu planet bez mateřské hvězdy a tak dále.

Jack Yates (University of Edinburgh) a jeho kolegové vzkřísili nápad Carla Sagana z poloviny 70. let.  Slavný americký astronom se tehdy zamýšlel nad tím, zda by v atmosféře Jupiteru mohl existovat primitivní život. Nemusí to být nutně nesmysl. Biologové vědí o mikroorganismech vysoko v zemské atmosféře.

Yates a jeho tým se ve své studii nezaměřují na plynného obra Sluneční soustavy ale na jeho vzdálené příbuzné – hnědé trpaslíky.

Hnědí trpaslíci jsou považováni za přechodnou fázi mezi hvězdami a planetami. Mají společné vlastnosti s chladnými hvězdami ale také s obřími planetami. Nevyzařují příliš mnoho záření, takže se poměrně špatně hledají – kromě infračervené astronomie mohou být objeveni třeba díky gravitačním mikročočkám.

V poslední době bylo objeveno několik chladných hnědých trpaslíků. Když říkáme chladných, myslíme tím teploty, které by byly pro život velmi příjemné. Jedním z příkladů je třeba WISE 0855-0714, který se nachází jen asi 7 světelných let od nás. V jeho atmosféře byla odhalena také voda.

Hnědý trpaslík je samozřejmě objekt o hmotnosti až desítek Jupiterů, není to svět s kamenným povrchem. Yates a jeho tým si ale myslí, že by určité části atmosféry mohl existovat primitivní život, který by tam doslova surfoval. Mikroby by se nesměly dostat v atmosféře příliš nízko – kde je už vyšší teplota a tlak ale ani příliš vysoko, kde je chladno.

Pochopitelně se nabízí otázka, jak by v atmosféře hnědého trpaslíka život vůbec vznikl. Jednu z možností představují chemické reakce na povrchu prachových zrn v atmosféře trpaslíka. Příznivci panspermie by dodali, že život mohl přilétnout také na asteroidu, který se s hnědým trpaslíkem srazil.

Zdroj: ATMOSPHERIC HABITABLE ZONES IN Y DWARF ATMOSPHERES