Hubble našel exoplanetu se dvěma slunci pomoci mikročočky

OGLE-2007-BLG-349 v představách malíře, credit: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)
OGLE-2007-BLG-349 v představách malíře, credit: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)
www.novedalekohledy.cz

Rodina cirkumbinárních planet se nám rozrostla o systém OGLE-2007-BLG-349. Vůbec poprvé byla planeta se dvěma slunci objevena metodou gravitačních mikročoček.

Cirkumbirní planety jsou jedním s bizarních výsledků exoplanetárního výzkumu. Jsou to planety, které obíhají okolo dvou hvězd současně.

Přeborníkem v jejich hledání je Kepler, který jich našel přes 10. Samozřejmě se jedná o objevy prostřednictvím tranzitní metody.

Nejnovější objev se ale rodil trochu odlišně, i když měření jasnosti hvězdy v něm také hrálo roli. Hubblův dalekohled pomohl pozemským dalekohledům při pozorování gravitační mikročočky.

Gravitační mikročočky jsou mocný ale zatím trochu nevyužitý nástroj (napraví to budoucí kosmické dalekohledy jako třeba WFRIST). Pomoci této metody lze hledat nejen planety u hvězd ale třeba také bludné planety.

Do jedné přímky se nám dostanou dva objekty. Vzdálená hvězda a bližší hvězda, planetární systém, bludná planeta… cokoliv hmotného. Bližší objekt svou gravitací v souladu s teorií relativity zesílí světlo vzdálené hvězdy. Pokud máme hvězdu a okolo ní obíhá planeta, pak také ona zesílí svou gravitací světlo vzdálené hvězdy.

Samozřejmě to není tak jednoduché. V případě OGLE-2007-BLG-349 se řešilo několik možných scénářů – například 2 planety u 1 hvězdy. Nakonec ale podle autorů vyhrál tento:

Ve vzdálenosti přes 8 tisíc světelných let obíhají okolo sebe dva červení trpaslíci o hmotnosti 0,41 a 0,30 Slunce. Vzdálenost mezi trpaslíky je 0,08 AU, oběžná doba je necelých 10 dní.

Ve vzdálenosti přibližně 3,2 AU obíhá okolo červených trpaslíků s periodou asi 7 let planeta o hmotnosti 80 ± 13 Země. Teoreticky se tak jedná o planetu hmotnostně podobnou Saturnu (ten má 95 Zemí).

Příspěvek Hubblova dalekohledu

Mikročočky hledají především dva projekty – polský OGLE v Chile (odtud název systému) a japonsko-novezálandský MOA.

Gravitační mikročočky se nehledají kdekoliv, ale v oblasti galaktické výdutě (proto v názvu BLG – Galactic BuLGe), kde je vyšší hustota hvězd. To má ale samozřejmě také negativní důsledky.

Vědci proto po objevu mikročočkové události pospíchali s žádostí o přidělení pozorovacího času na Hubblovu dalekohledu, aby odlišili čočkovanou a čočkující hvězdu od sousedních hvězd. První kratší pozorování proběhlo 8. října 2007 a to druhé delší 8. května 2008.

Astronomům pomohla také pozice hvězdy, délka mikročočkové události a její termín (s ohledem na viditelnost z pozorovacích stanovišť). Bylo totiž možné využít efektu mikročočkové paralaxy. Zjednodušené řečeno – pokud se na mikročočku díváte z dvou odlišných míst, vypadá její průběh jinak.

Vědci mohli využít dvě – pozemskou, kdy dvě pozorovací místa jsou daleko od sebe, ale především orbitální. Mikročočková událost není záležitost hodin ale v tomto případě desítek dní a Země se samozřejmě pohybuje okolo Slunce. Mikročočková událost pomohla ověřit některé parametry systému.

Zdroje: The First Circumbinary Planet Found by Microlensing: OGLE-2007-BLG-349L(AB)c, hubblesite.org