Skoro rok poté, co odstartovala „kauza“ okolo hvězdy KIC 8462852, zde máme další podivnou hvězdu. Poklesy jasnosti jsou v tomto případě ještě extrémnější.
Hvězda KIC 8462852 se stala před necelým rokem snad neslavnější a nejzáhadnější hvězdou v Galaxii. Kepler u této hvězdy objevil velké a nepravidelné poklesy jasnosti až o 20 %, které rozhodně neodpovídají tranzitu planety nebo něčemu jinému. Téměř ihned se objevily spekulace o mimozemských artefaktech. Jak se ukazuje, KIC 8462852 nabízí možná až tři záhady v jednom:
- Nepravidelné poklesy, které našel Kepler.
- Postupný pokles jasnosti v průběhu 20. století objevený prostřednictvím starých fotografických desek (zpochybněno)
- Postupný pokles jasnosti v průběhu mise Keplera.
O KIC 8462852 se více dočtete ve starších článcích.
Další záhadná hvězda?
Nyní astronomové hlásí objev další podezřelé hvězdy. EPIC 204278916 má velikost jako Slunce ale hmotnost o polovinu menší. Kepler u této hvězdy objevil sérii nepravidelných poklesů jasnosti v délce 25 dní. Jasnost hvězdy klesla až o 65 %.
Mezi EPIC 204278916 a KIC 8462852 je ale několik zásadních rozdílů. Zatímco KIC 8462852 pozoroval Kepler v rámci první mise po dobu 4 let, EPIC 204278916 byl v jeho hledáčku v rámci nové mise K2 jen 79 dní. Pozorování bylo provedeno v rámci kampaně číslo 2 od 23. srpna do 13. listopadu 2014.
Rozdíly jsou ale také mezi oběma hvězdami. KIC 8462852 je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy F, EPIC 204278916 spadá do kategorie YSO (mladé hvězdné objekty), takže je velmi mladou hvězdou se stářím jen maximálně pár milionů let.
Věrohodnost jejího stáří potvrzuje i to, že patří do asociace Scorpius-Centaurus OB. Součástí této asociace je třeba také K2-33, u níž Kepler objevil jednu z nejmladších exoplanet.
Astronomové objevili před časem poklesy jasnosti také u jiných mladých hvězd, ale EPIC 204278916 se od nich liší.
Na hvězdu se v červnu a červenci 2014 podívala také síť radioteleskopů ALMA, která omezila sklon disku okolo hvězdy na 57 ± 9 stupňů vůči nám, takže je dosti nepravděpodobné, že za poklesy stojí vnější část protoplanetárního disku.
Astronomové neznají jednoznačnou příčinu neobvyklých poklesů, ale nabízí dvě možnosti. Tou první je vnitřní disk. Ve druhém případě vědci diskutují o možnosti tranzitu komet. K tranzitům by docházelo zřejmě v periastru (tedy bodě nejblíže k hvězdě) a komety by se musely pohybovat po velmi protáhlých eliptických drahách. Objekty kometárního původu mohou mít původ ve větším tělese, které bylo zničeno při blízkém setkání s hvězdou.
Přesnou příčinu poklesů snad odhalí další pozorování. Pokud Kepler vydrží, mohl by od srpna příštího roku znovu pozorovat asociaci Scorpius-Centaurus OB (zorné pole bude tentokrát trochu vedle toho z kampaně 2), takže mohou být objeveny další hvězdy s podobnými poklesy jasnosti.
Zdroj: The peculiar dipping events in the disk-bearing young-stellar object EPIC 204278916