Astronomové měli důkaz existence exoplanet už v roce 1917

Disk trosek kolem bílého trpaslíka. Credit: NASA
Disk trosek kolem bílého trpaslíka. Credit: NASA
www.novedalekohledy.cz

Astronomové už téměř před sto lety měli důkaz o existenci planetárních systémů u jiných hvězd. Nikdo to ale nevěděl.

Znáte ty příběhy, kdy někdo na půdě naleznete něco, co se ukáže nečekaně jako velmi cenné? Zajímavý poklad objevili v Carnegie.

Jejich archív obsahuje 250 tisíc desek z observatoří Mount Wilson, Palomar a Las Campanas. Zhruba před rokem se na ně obrátil Jay Farihi z University College London. Chtěl desku se spektrem bílého trpaslíka, kterému se říká Maanenova hvězda a najdeme ho v souhvězdí Ryb ve vzdálenosti 14 světelných let.

Hvězdu objevil Adriaan van Maanen v roce 1917 a Farihi chtěl desku se spektrem právě z tohoto roku. Před téměř sto lety ji pořídil Walter Adams na Mount Wilson Observatory.

Při analýze spektra čekalo na astronomy velké překvapení. Ve spektru bílého trpaslíka byly objeveny absorpční čáry těžkých prvků jako vápník, hořčík a železo.

Spektrum bílého trpaslíka z roku 1917. Credit: Carnegie Institution for Science.
Spektrum bílého trpaslíka z roku 1917. Credit: Carnegie Institution for Science.

Podobný nález by dnes už nebyl žádným překvapením. Jedná se o znečištěné bílé trpaslíky. V jejich atmosférách nacházíme kovy, které by tam běžně být neměly. Jak se tam dostaly?

Poté, co se původní hvězda stala rudým obrem a odhodila vrchní obálku, nastal v bývalém planetárním systému chaos. Zbylé planety mohou směrem k bývalé hvězdě natlačit asteroidy nebo pozůstatky kamenných planet, které jsou následně rozdrceny slapovými silami bílého trpaslíka a znečistí jeho atmosférou.

Astronomové tak už v roce 1917 měli důkaz, že také jiné hvězdy mají planetární systémy. Jen o tom tehdy nikdo nevěděl…

Kdo ví, možná je ve stovkách tisíc fotografických desek ukrytá i odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec… hledal bych pod katalogovým číslem 42.

Zdroj: carnegiescience.edu