BD+20594b: planetární macek s kamenným povrchem?

Credit: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)
Credit: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

BD+20594b je opravdu hodně zajímavá exoplaneta. Jedná se o exoplanetu, která je svou velikostí na půl cesty k Neptunu, ale možná má zcela kamenný povrch.

Před několika dny jsme na webu řešili, kde vlastně končí říše terestrických nebo možná raději obecněji kamenných exoplanet a kde už začínají mini-neptuni. Obecně se předpokládá, že to bude okolo 1,6 poloměrů Země. Do této hranice lze nalézt poměrně stabilní vztah mezi poloměrem a hmotností. Měli bychom tedy mít před sebou kamenné světy.

Nad 1,6 poloměrů Země už ke slovu začínají přicházet těkavé látky. Bude se tak jednat o ledové obry a / nebo o planety s obálkou z vodíku či hélia. Zkrátka podvyživení a trochu vzdálení příbuzní Neptunu.

A teď zde máme BD+20594b. Planeta obíhá okolo hvězdy, která je jen nepatrně menší než Slunce a našli bychom jim 500 světelných let od nás v souhvězdí Berana. Planeta oběhne okolo své hvězdy jednou za 42 dní.

O objev planety se postaral dalekohled Kepler, takže máme poměrně přesná fotometrická data. Ta spektroskopická pro odhad hmotnosti pak dodal spektrograf HARPS.

Planeta má poloměr 2,23 Země, takže už leží hodně daleko v říši mini-neptunů. Pokud bychom ji srovnali se skutečným Neptunem, měla by asi 58 % jeho velikosti. Problémem ovšem je její hmotnost. Ta je totiž podle odhadu 16,3 Země. To je hodně, velmi hodně. Vždyť Neptun má hmotnost jen nepatrně větší – 17,1 Země.

Co to znamená? Předně je potřeba zdůraznit, že nejistota v hmotnosti je poměrně značná (+6 / -6,1), ale pokud bychom údaji věřili, měli bychom zde obří planetu kamennou planetu. Možná úplně první známou svého druhu.

Z hlediska poloměru a hmotnosti jsou nejblíže Kepler-131b a Kepler-10c, které by ale neměly být kamenné.

Planetární naháč?

Autoři studie upozorňují, že budou potřeba další pozorování. Teoretici zatím mají o čem přemýšlet.

Planeta s obdobnou hmotností by si měla bez problémů udržet atmosféru. Přítomnost atmosféry z vodíku a hélia je v tomto případě nepravděpodobná. S ohledem na hmotnost by musela být planeta s větší atmosférou podstatně větší. S ohledem na parametry hvězdy a vzdálenost planety od ní, není asi moc reálné, že by to byla hvězda, kdo planetu připravil o její atmosféru.

Když se na to podíváme obecně, je možné, že planeta vznikla později – v době, kdy byl už plyn v rodícím se systému rozptýlen. Případně musela planeta o svou atmosféru nějakým způsobem přijít.

Zdroj: A Neptune-sized Exoplanet Consistent with a Pure Rock Composition