Našli další planetu ve vnějších končinách Sluneční soustavy?

ALMA, credit: ESO
ALMA, credit: ESO
www.novedalekohledy.cz

Světovými médii prošla zpráva o možném objevu planety či dokonce hnědého trpaslíka ve vnějších částech Sluneční soustavy. Jak je to doopravdy?

Sluneční soustava nekončí Plutem. Její slušná část končí Neptunem, pak následuje říše terminologického chaosu, kde se to hemží nejrůznějšími tělesy různých navzájem propletených kategorií. Máme tam transneptunická tělesa, Kuiperův pás, plutoidy, trpasličí planety,… a pak hodně, hodně daleko svět kometárních jader zvaný Oortův oblak.

Chaos je to sice terminologický ale z hlediska teorií a nebeské mechaniky je to podstatně lepší… tedy až na pár výjimek. V poslední době jsme začali objevovat tělesa, která jako by tam nepatřila. Bohužel na rozdíl od Pluta je nelze degradovat a ani to by to nepomohlo.

Vůdkyní téhle smečky rebelů je Sedna – více v nedávném článku. Zkrátka tato tělesa mají orbitální parametry, které mohou ukazovat, že se ve Sluneční soustavě něco dělo (třeba dávné setkání s cizí hvězdou) nebo stále děje (někde daleko za Neptunem je další planeta).

Planety jsou jako peníze. Nikdy jich není dost. Po objevu Uranu, Neptunu a Pluta zde byla vždy poptávka po další planetě. A tak zatímco jedni kupují zásoby potravin v obavám před příletem Nibiru, další hledají normálnější planetu daleko za dráhou Neptunu.

Máme ji / je?

Na internetu se nyní objevily dvě studie od dvou týmu – v prvním případě jsou pod ní podepsání astronomové ze Švédska, v tom druhém případě ze Švédska a Mexika. U Mexičanů jde o Národní institut pro optiku, elektroniku a astrofyziku, který se mimochodem podílí na provozu Velkého kanárského dalekohledu (GTC) a také „domácího“ Velkého milimetrového teleskopu (GTM).

Právě o trochu delších vlnách bude řeč. Obě studie mají společné dvě věci: Zaprvé jsou založené na pozorování sítě radioteleskopů ALMA v Chile. Zadruhé je lze shrnout do následujícího souvětí: Něco jsme našli, ale nevíme, zda to existuje a pokud ano, tak jak je to velké a kde se to nachází.

Ale teď vážně. V prvním případě byla v hledáčku astronomů hvězda W Aql. Radioteleskopy ALMA ji pozorovaly v březnu a dubnu 2014. Vědci objevili zdroj, který se vůči prvnímu pozorování posunul. Při třetím pozorování v květnu ale nic objeveno nebylo.

Podle těchto pouhých dvou pozorování astronomové odhadli, že by mohlo jít o objekt někde mezi dráhami Jupiteru a Neptunu (12 až 25 AU) a velikosti 220 až 800 km.

V tomto případě platí zjednodušeně řečeno pravidlo, že objekt je buď poměrně jasný (a tedy velký) a nachází se daleko nebo je méně jasný (malý) a nachází se blíže. Podle studie by tedy mohlo jít také o objekt planetární velikosti ve vzdálenosti 4000 AU. Vědci mu dali pracovní název „Gna“.

Druhá studie se zaměřila na nejbližší hvězdu od Slunce – Alfu Centauri. V létě loňského roku a znovu letos v květnu a povšiml si zdroje s podobným pohybem. Je snad Alfa Centauri čtyřhvězdou? Asi ne, to bychom dalšího člena soustavy už našli. Planeta u Alfa Centauri to také nebude.

Autoři studie nabízejí opět podobnou sadu vysvětlení: transneptunický objekt nebo něco podstatně většího jako super-země či dokonce hnědý trpaslík ve vzdálených končinách Sluneční soustavy.

Problémy

Fanklub planety X ale zatím slavit nemůže a to z mnoha důvodů:

  • ALMA má poměrně malé zorné pole. Byla by náhoda, kdy se tímto způsobem podařilo podobný objekt najít… navíc vlastně dvakrát.
  • Obě studie zatím neprošly oponenturou, jedná se jen o preprinty.
  • Obě studie pracují s malým množstvím pozorování. Objekty tak nemusí vůbec existovat.
  • Máme zde ucelenou infračervenou přehlídku družice WISE, která žádný velký objekt v dalekých končinách Sluneční soustavy nenašla.

>>> Související: Nejvzdálenější objekty ve Sluneční soustavě, V774104 je novým přírůstkem

Zdroje:

www.novedalekohledy.cz