Lovec exoplanet pozoruje Slunce. Proč?

Slunce v neděli 22. listopadu odpoledne na snímku z družice SDO. Credit: NASA
Slunce v neděli 22. listopadu odpoledne na snímku z družice SDO. Credit: NASA
www.novedalekohledy.cz

Zatím se vedou debaty, zda na třetí planetě u Slunce existuje inteligentní život, ale planeta je prokazatelně obyvatelná.

Teď ale vážně. Spektrograf HARPS-N je sourozencem stále ještě slavnějšího přístroje HARPS. Na rozdíl od něj se nenachází v Chile, ale na severní polokouli (proto N) a to konkrétně na italském Telescopio Nazionale Galileo (TNG) na observatoři La Palma na Kanárských ostrovech.

Jedním z hlavních úkolů spektrografu je validace a výzkum exoplanet, které objevil Kepler, ale vedle toho na něm běží třeba program HARPS-N Rocky Planet Search. V rámci něj byl nedávno objeven velmi zajímavý systém HD 219134.

Dalekohled TNG na Kanárských ostrovech. Autor: Giovanni Tessicini
Dalekohled TNG na Kanárských ostrovech. Autor: Giovanni Tessicini

Nyní vyšla zajímavá studie o pozorování z loňského roku. HARPS-N tehdy pozoroval po dobu asi jednoho týdne naše Slunce. Co ho k tomu vedlo?

 

Naše Slunce je relativně klidnou hvězdou. Přesto existují také na Slunci jevy, které pro lovce exoplanet představují šum. HARPS-N se snaží najít ve spektru hvězdy nepatrné posuvy spektrálních čar, které by naznačovaly změny v radiálních rychlostech způsobené tím, že s hvězdou v prostoru „cloumá“ případná planeta. Šum tuto snahu astronomů značně komplikuje.

Pod pojmem šum se může ukrývat celá řada jevů:

  • hvězdné oscilace, které trvají řádově minuty
  • hvězdné granulace a supergranulace – řádově minuty až 48 hodin
  • krátkodobá hvězdná činnost v rámci rotace hvězdy – existence povrchových nehomogenit (hvězdné skvrny – analogie slunečních skvrn apod.)
  • dlouhodobá hvězdná činnost – řádově léta, souvisejí s magnetickými cykly apod.

Spektrograf HARPS-N se proto zaměřil na Slunce, u kterého je výhoda, že o něm máme díky družicím velmi podrobný přehled 24 hodin denně. Astronomové tak vědí o jevech na Slunci, zejména třeba o hvězdných skvrnách. Na Slunci se mohou naučit tyto jevy korigovat, což samozřejmě zlepší možnosti současných spektrografů.

Do dvou až tří let chtějí takto astronomové „objevit“ Venuši a posunout výkonnost současných spektrografů k vysněnému cíli, kterým je detekce planet o velikosti Země.

Zdroj: HARPS-N observes the Sun as a star