Recenze: Marťan nabízí dva filmy v jednom

www.novedalekohledy.cz

Tak zde máme další film z kosmického prostředí. Na Marťana jsem se opravdu těšil a to i přesto nebo možná právě proto, že je to první film, na který jsem šel poté, co jsem četl knihu. Z tohoto důvodu je můj názor možná poněkud deformován, ale myslím, že po zakoupení lístku můžete jít vlastně na dva různé filmy.

Při tom prvním co nejvíce vypněte. Předpokládám, že čtenáři webu budou asi muset vypnout více než běžný divák. Cílem bude si vychutnat vesmírnou obrazovou orgii. Záběry Marsu jsou ve filmu opravdu dobré, zvláště úvod ve 3D vypadá úchvatně. Nadchla mě také scéna z příletu zásobovací lodi. Pro někoho, kdo už vidět desítky hodin NASA TV to nebude nic nového, ale na plátně to vypadá mnohem lépe než na monitoru. Dokonce mě takhle krátká pasáž nadchla kdoví proč více než celá Gravitace.

Z příběhem to bude možná horší… Na začátku všeho je jeden velký problém. Mark Watney zůstane na Marsu sám a protože to vždy může být horší, tak to také horší bude. Problémy se začnou kupit, ale nečekejte něco přehnaně vědeckého nebo přehnaně marsovského. Celé je to jako hodinový dokument o druhé světové válce – i když má film přes dvě hodiny, vše plyne strašně rychle. Kupící se problémy, úvahy o záchraně a byrokracie NASA (mimochodem, podle jednoho nejmenovaného člověka až mrazivě podobná realitě) zde hrají hlavní roli. Mars je spíše kulisa.

Pokud si připlatíte, můžete jít na docela odlišný film. Ne, lístek nebude dražší, ale budete si muset koupit knihu, podle které je film natočen.

Při tvorbě filmu postupovali scénáristé asi tak, že ji vzali do rukou, vytrhali ¾ stránek, pak vzali propisku a škrtali a škrtali. To není samozřejmě kritika. Pokud by se chtěli držet knihy, tak by z toho musel být seriál.

Po přečtení knihy budete mít patrně tři pocity: že děj ubíhá hrozně rychle a že toho hodně vynechali. Úpravy roveru jsou menší, příprava vody jednodušší, cesta roverem taktéž, problémy s prachovou bouří se do filmu rovněž nedostaly, stejně jako nafukovací stan… Co mě ale mrzí, že ve vedlejší roli není ani jeden marsovský měsíc (no dobrá, mihne se tam, ale jen jako komparzista). Jak by řekl Mark, Deimos je sráč, ten nic neumí, ale na Phobos nám sahat nemuseli.

Psal jsem o třech pocitech, ten poslední je kladný. Kniha bude fungovat jako manuál. Ona je vlastně skutečně tak i psaná, jako letový deník z občasným knižním prostřihem.

Po přečtení knihy vám bude najednou mnohem jasnější, proč se na plátně… ehm na Marsu, odehrává to, co se odehrává a budete mít nutkání vysvětlit těm, co sedí vedle vás, že to Mark neměl tak jednoduché, jak líčila zrovna tato scéna a vlastně celý film.

Na druhou stranu se tvůrcům filmu podařilo udržet dramatičnost, takže přečtení knihy vás nedovede na nudný level, ale naopak si film vychutnáte o to více. Co musím také ocenit, je 0 % tradičního amerického patriotismu, který se stal symbolem obdobných filmů zejména v 90. letech. Americký prezident zde projevy nemá, americká vlajka snad ve filmu ani nezavlála…

Pak je zde samozřejmě ještě jeden rozměr, který v recenzích na filmových webech asi nenajdete, ale tady byste ho očekávali – vědecké nesmysly. Do toho bych se moc pouštět nechtěl. Pokud jdu do kina na Marťana, tak tam nejdu proto, abych se dozvěděl něco nového o Marsu. Pokud to má někdo takto (a znám z minula podobné případy), tak patrně trpí nějakou psychickou poruchou.

Pochopitelně nesmyslů je ve filmu více – pěstování klasických brambor ze Země by na Marsu asi nebylo tak jednoduché, nikdo neřeší dekontaminaci nebo opatření před zavlečením pozemského života na Mars (což se u sond řeší a jsou na to i „zákony“) atd. No a samozřejmě největším nesmysl je hned na začátku – na Marsu jsou prachové bouře, ale vítr tam opravdu tak silně nikdy nefouká. Prachové bouře jsou vlastně jedním z těch menších problémů při pilotovaném letu na rudou planetu. Hlavně vám pokazí náladu tím, že zašpiní solární panely.

NASA samozřejmě z filmu náležitě těží a jeho přínos k zájmu o vesmír a Mars bude nepochybně kladný. Nemyslím, že by jeho celkové pojetí nějak deformovalo to, jak veřejnost vnímá kosmonautiku a Mars.

Takže na Marťana si určitě zajděte… konec konců Mark Watney je nepochybně na hodně dlouhou dobu posledním marťanem, kterého máme.

Foto: Skutečný Mars z roveru Curiosity, Credit: NASA/JPL-Caltech/MSSS