Komentář: Vyřadit Pluto z rodiny planet byla chyba

Pluto na snímku z New Horizons. Foto: NASA
Pluto na snímku z New Horizons. Foto: NASA
www.novedalekohledy.cz

V roce 2006 byla v Praze na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) schválená rezoluce, která definovala termín planeta pro účely Sluneční soustavy. Planeta je tedy zjednodušeně objektem, který obíhá kolem Slunce, není měsícem, má přibližně kulatý tvar a je ve svém okolí dominantní. Pluto poslední bod nesplňuje, takže bylo z rodiny planet odejito.

Plutu hodně zkomplikovaly život objevy z počátku 21. století a to zejména objev Eris, která by měla být větší než samotné Pluto. Nastal tedy problém. Dnes už jen asi málo lidí ví, že v Praze byla na stole rezoluce, která měla seznam planet podstatně rozšířit, a navíc by tento seznam nebyl uzavřen, protože je docela dost možné, že budou objeveny i další objekty daleko za dráhou Neptunu, které by na něj přibyly.

Nakonec tedy vyhrál… nikoliv zdravý rozum ale kompromis a jak víme, kompromis je něco, co nevyhovuje vůbec nikomu.

Na první pohled to dopadlo dobře. Ulevili jsme školákům, kteří se před tabulí budou potit méně, než by se potili při vyjmenovávání 12, 13 či více planet. Na druhou stranu je potřeba si položit otázku, zda tehdy astronomové udělali správný krok.

Průlet sondy New Horizons okolo Pluta znovu rozvířil debatu o tom, zda je Pluto planetou či nikoliv. Formálně vzato je odpověď na tuto otázku jednoznačná, i když v týmu sondy a v USA obecně byste se asi dočkali odpovědi, že Pluto planetou je.

Někdy je tato otázka formulována i jinými slovy: Mělo být Pluto vyřazeno z rodiny planet? Myslím, že nemělo, ale ne z toho důvodu, že bych se domníval, že planetou je.

V roce 2006 to bylo o dvou možnostech – Pluto vyřadit nebo naopak seznam planet rozšířit, což by logicky vzato vyústilo v chaos. Ta tělesa tam jsou bez ohledu na to, jak jim obyvatelé modré planety budou říkat. Jde tedy spíše o terminologii ve vztahu k veřejnosti. A zde jen ten problém.

Myslím, že se onehda nezvážila třetí možnost – zlatá střední cesta. Tedy ponechat Pluto mezi planetami jako historický artefakt. Dnes máme kupříkladu stále moře na Měsíci, ačkoliv už dávno víme, že nejsou naplněna tekutinou. Nikdo ale nenavrhl, abychom jejich název změnili třeba na čedičová pole nebo čedičové oblasti.

Pokud by Pluto v roce 2006 zůstalo mezi planetami, nic by se nestalo. Ostatní planety by dál obíhaly kolem Slunce, my bychom dál nacházeli objekty za dráhou Neptunu, akciové trhy by se nezhroutily, cena ropy neklesla a kurz dolaru se nezhoršil.

Samozřejmě bychom museli lidem vysvětlovat, že za dráhou Neptunu jsou i větší objekty, ale že jsme to tak zkrátka z historických důvodů nechali. Bylo by to problematické, ale mnohem méně ve srovnání s tím, co nastalo po vyřazení Pluta. K transneptunickým tělesům, objektům Kuiperova pásu přibyly plutoidy a trpasličí planety.

Nesnáším ten termín. Nejen, že je sám o sobě pitomý, ale má ještě pitomější název. Kolik lidí reálně ví, co to je trpasličí planeta, že to planeta není a které trpasličí planety máme? Když píšu článek o Plutu, Cereře pro nejširší veřejnost, tak se tomuto pojmu vyhnout obvykle nedá, stejně jako se nedá vyhnout vysvětlování toho, co tento termín znamená.

Když už jsme se potřebovali Pluta zbavit, možná jsme ho měli zařadit mezi novou skupinu těles – plutoidy, která by (na rozdíl od dnešní reality) zahrnovala všechna tělesa za dráhou Neptunu (kromě Oortova mračna samozřejmě) a následně se dělila do podskupin – Kuiperův pás, rozptýlený disk apod.