Z NASA odchází muž, jehož sen změnil náš pohled na vesmír

Credits: NASA Ames/ W. BoruckiCredits: NASA Ames/ W. Borucki
Credits: NASA Ames/ W. Borucki
www.novedalekohledy.cz

William Borucki (*1939) šel po 53 letech v pátek naposledy do práce v americké NASA. Borucki nebyl jen šéfem Keplera, ale byl to také jeho duchovní otec. Za kosmickým dalekohledem stojí velké množství lidí, někteří z nich už v týmu lovce exoplanet nejsou, ale bez Boruckeho bychom novinky ze světa exoplanet dnes „nekonzumovali“ v takové míře nebo možná ne tak brzy.

Byl to právě on, kdo přišel už v osmdesátých letech s nápadem kosmického dalekohledu, který by hledal exoplanety. Podobné nápady měli sice možná i ostatní, ale Borucki si prošel léty přesvědčování i čtyřmi odmítnutími až do „dne D“ – 7. března 2009, kdy na Mysu Canaveral zaburácely motory rakety Delta II, a Kepler se vydal vstříc hledání cizích světů.

Ne že by snad mecenáši pochybovali o smyslu hledání exoplanet, ale spousta lidí pochybovala o tom, že by mohl být kosmický dalekohled za stovky milionů dolarů dostatečně citlivý na to, aby nacházeli dostatek exoplanet.

foto: NASA
foto: NASA

Dnes se nad podobnou úvahou pousmějeme, ale nesmíme zapomínat, že ještě na začátku 90. let to skutečně vypadalo jako sci-fi. Najít tranzit planety podobné Zemi vypadalo jako hudba velmi, velmi vzdálené budoucnosti a pozorovat třeba analogii Jupiteru, to bychom s jeho oběžnou dobou potřebovali teleskop o výdrži Hubblova dalekohledu – tedy ideálně něco kolem 20, 25 let.

Problémy ale byly i jiné. Nebylo snadné postavit dalekohled, který bude dostatečně stabilní na přesnou fotometrii – jo, kdyby tehdy slyšeli o frajerech, co dnes stabilizují Keplera díky tlaku záření. Také samotná technologie v osmdesátých letech nebyla k dispozici a později šlo i o peníze.

Návrhy na misi Keplera byly zamítnuty v letech 1992, 1994, 1996 a 1998. Průlom přišel až v roce 2000… pár měsíců po objevu první tranzitující exoplanety.

Credit: Official White House Photo by Pete Souza
Credit: Official White House Photo by Pete Souza

V historii astronomie nalezneme jen málo přístrojů či dalekohledů, které by tak významně v průběhu několika let změnily obor, v němž pracují.

Ještě před Keplerem pracoval Borucki na jiných projektech. Jeho práce v oblasti radiace významně přispěla k úspěchu mise Apolla.

Lidé jako Borucki samozřejmě do důchodu neodcházejí. Jako dobrovolník bude stále velmi blízko svého „dítěte“, které stále hledá planety u cizích hvězd.