Vybere ESA kosmický dalekohled ARIEL? (+kontext)

Tranzit horkého jupiteru, credit: ATG medialab, ESA
Tranzit horkého jupiteru, credit: ATG medialab, ESA
www.novedalekohledy.cz

V oblasti výzkumu exoplanet se toho do budoucna připravuje opravdu hodně. Za velkou louží je to z těch konkrétních a nejbližších projektů TESS. Ten je považován za nástupce Keplera a odstartovat by mohl v roce 2017. TESS bude skutečným kombajnem. Jeho kamery se zaměří na tranzitující exoplanety po celé obloze.

Na starém kontinentu je nabídka poněkud pestřejší. Teoreticky také v roce 2017 by mohl odstartovat dalekohled Cheops, což je jeden z těch z třídy menších. Půjde o dalekohled o průměru 33 cm. Cheops se zaměří také na tranzitující exoplanety, ale především na ty již objevené. U nich by měl zpřesnit údaje o průměru apod.

Družice Cheops, credit: ESA
Družice Cheops, credit: ESA

Dalším dalekohledem tentokrát z kategorie „střední“ je PLATO. Také on se zaměří na tranzitující exoplanety a to především u jasných hvězd (4-8 mag). PLATO bude schopen současně sledovat mnohem větší zorné pole – až 2 232 čtverečních stupňů, což je 22x více než Kepler.

Celkem 32 „normálních“ kamer bude měřit jasnost až milionu hvězd každých 25 sekund a dvojice „rychlých“ kamer pak hvězdy o jasnosti 4-8 mag každé 2,5 sekundy.

PLATO vloni definitivně porazil mimo jiné dalekohled EChO, který se měl rovněž věnovat tranzitujícím exoplanetám, ale v trochu jiné oblasti. EChO se měl podívat na zoubek jejich atmosférám. Měl mít průměr 1,2 až 1,5 metrů a být umístěn v libračním bodě L2. Nebyl to úplně nový projekt, šlo spíše o recyklaci předešlého konceptu.

Po neúspěchu se dalekohledy pro výzkum atmosfér exoplanet vracejí. Před pár měsíci byl představen dalekohled Twinkle, který má alespoň podle mého názoru velmi povedený design. Twinkle není projektem ESA, je to spíše britská záležitost. Mělo by se jednat o teleskop s průměrem 50 cm, který se zaměří na průzkum atmosfér 100 vybraných exoplanet a to v oblasti infračervené astronomie (0,5 až 5 µm). Twinkle by obíhal kolem Země po heliosynchronní dráze.

Dalekohled Twinkle
Dalekohled Twinkle

V úvodu vzpomínanou novinkou je ARIEL (Atmospheric Remote-Sensing Infrared Exoplanet Large-survey). Ten je teprve na startu výběrového řízení a bude se muset poprat s dalšími dvěma projekty pro výzkum plasmy a vesmíru v rentgenovém oboru.

ARIEL má podobné cíle jako Twinkle. Jedná se ale o větší dalekohled s průměrem 1 metru, který by byl umístěn v libračním centu L2. V jeho hledáčku by bylo 500 tranzitujících exoplanet a to v oblasti infračervené astronomie – 0,5 až 8 µm. Je to vlastně hodně podobný koncept jako byl EChO, který už jednou neuspěl.

Za všemi třemi dalekohledy – Twinkle, EChO a ARIEL dokonce stojí i někteří stejní lidé. Dobrým příkladem je Giovanna Tinetti z University College London.

Projekt ARIEL je dílem poměrně velkého konsorcia organizací z Velké Británie, Španělska, Itálie, Belgie, Nizozemska, Irska, Rakouska a Polska.

Uvidíme, zda ARIEL konečně uspěje. Dalekohled, který by se zaměřil na výzkum atmosfér exoplanet, bychom určitě uvítali a to i přesto, že kvalitní výsledky přinese Dalekohled Jamese Webba. Ten ale bude mít i řadu jiných úkolů, zatímco Twinkle nebo ARIEL by přinesly komplexnější informace o stovkách exoplanet.

Jedná se sice o evropské projekty, ale stavbu podobného dalekohledu doporučil nedávno i poradní orgán NASA. Doporučuji si přečíst dřívější článek JWST přichází, aneb výzkum obyvatelných planet přinese krev, pot a slzy.