HATS-8b: řídký super-neptun, který nabourává těstové teorie

Foto: Rodrigo Luger / NASA
Foto: Rodrigo Luger / NASA
www.novedalekohledy.cz

HATSouth, který hledá ze Země tranzitující exoplanety, má na svém kontě další objev. Exoplaneta HATS-8b byla objevena fakticky už před 6 lety, ale většina snímků (10 tisíc) mateřské hvězdy byla projektem pořízena v období mezi březnem a srpnem 2011. Pak se ještě čekalo na spektra ze spektrografu HIRES v červnu až září loňského roku. Je vidět, že objevy se u exoplanet mnohdy nerodí přes noc.

HATS-8b je hodně zajímavým světem. Jedná se o planetu typu super-neptun. Tohle ne zcela frekventované označení se používá na planety, které jsou hmotnější než Neptun, ale zase ne tolik jako Saturn. Jinými slovy se pohybujeme v oblasti 0,05 až 0,3 hmotnosti Jupiteru.

Jak vypadá situace v této oblasti, vidíte níže v grafu z exoplanet.eu. Planet je v dané oblasti poskrovnu (HATS-8b v červeném kolečku). Vlevo dole jsou zejména exoplanety, objevené Keplerem.

Exoplanety v intervalu hmotnosti mezi hmotnostmi Neptunu a Saturnu. Hmotnost je na vodorovné a poloměr na svislé ose. Zdroj: exoplanet.eu.
Exoplanety v intervalu hmotnosti mezi hmotnostmi Neptunu a Saturnu. Hmotnost je na vodorovné a poloměr na svislé ose. Zdroj: exoplanet.eu.

HATS-8b je dokonce jednou z nejméně hmotných tranzitujících exoplanet. Její hmotnost je v půli cesty mezi Neptunem a Saturnem neboli 0,138 Jupiterů. Poloměr planety je ale plných 0,87 Jupiteru, což jak tušíte, dává poměrně nízkou hustotu – asi 260 kg/m3.

Zajímavé jsou ale určité souvislosti. Mateřská hvězda je velmi podobná našemu Slunci a je bohatá na kovy. Proč je to důležité? Obsah kovů (prakticky všech prvků kromě vodíku a hélia) ve hvězdě závisí na počátečních podmínkách – tedy na složení mlhoviny, ze které vznikla celá planetární soustava, hvězdu nevyjímaje. Pokud byla mlhovina na kovy chudá, bude to tak i u výsledné hvězdy.

Současné teorie jdou tím směrem, že nafouklé exoplanety (chcete-li s nízkou hustotou) vznikají u hvězd, které jsou na kovy chudé. Kde nebyly v původním těstu kovy, tam jen obtížně vznikala masivní jádra budoucích obřích planet.

V budoucnu bude HATS-8b nepochybně dobrým cílem pro průzkum atmosféry transmisní spektroskopií, kdy se pozoruje spektrum hvězdy, v němž atmosféra tranzitující exoplanety zanechá svůj otisk.

Oběžná doba planety je 3,6 dní. Mateřská hvězda se nachází 2 600 světelných let daleko.

Zdroj: HATS-8b: A Low-Density Transiting Super-Neptune