Hubblův dalekohled zřejmě našel exoplanetu u Alfa Centauri!

Hubblův kosmický dalekohled si možná trochu nenápadně připsal na své konto jeden z největších objevů v jeho 25 leté historii. Dost možná našel exoplanetu u nejbližšího hvězdného systému Alfa Centauri.

www.novedalekohledy.cz

Hubblův dalekohled se do vesmíru vydal pět let před objevem první exoplanety, přesto se proslavil také výzkumem těchto objektů. Nejedná se ale o nějakého pilného lovce exoplanet. Například pro pozorování tranzitů není Hubblův dalekohled vhodný. Pravděpodobnost, že bude exoplaneta tranzitovat, je poměrně malá, takže musíme pozorovat větší množství hvězd po delší dobu. K tomu potřebujete dvě věci: čas a co největší zorné pole. Hubblův dalekohled nemá ani jedno.

Exkluzivní hvězda si ale vyžaduje exkluzivní přístup, exkluzivní dalekohled a samozřejmě exkluzivní tým. Pod novou studií, kterou vedl Brice-Olivier Demory, nalezneme podepsaná skutečně velká jména – astronomy z USA i Švýcarska: Saru Seagerovou, Francesca Pepeho nebo spoluobjevitele první exoplanety Didiera Queloze.

Byli to právě astronomové z Ženevské observatoře, kteří před třemi lety ohlásili objev exoplanety zemského typu u hvězdy Alfa Centauri B. Ta je součástí trojhvězdy Alfa Centuari, která se nachází přes 4 světelné roky a je nejbližším hvězdným systémem od nás. Okolo páru hvězd se pohybuje i červený trpaslík Alfa Centauri C alias Proxima Centauri.

Planeta ovšem byla objevena u Alfa Centauri B a má mít oběžnou dobu 3,23 dní a hmotnost o něco větší než Země. Existence planety byla ovšem později zpochybněna. Není to tak překvapivé, našli ji díky měření radiálních rychlostí, přičemž amplituda výchylky radiálních rychlostí je asi 0,5 m/s. Této úžasné hodnoty se podařilo dosáhnout jen díky velmi velkému počtu pozorování.

Jak s tím vším souvisí Hubblův dalekohled? Ten se pokoušel v létě 2013 najít tranzity této exoplanety. K pozorování došlo mezi 7. a 8. červencem 2013, kdy Hubblův dalekohled pozoroval hvězdu Alfa Centauri B po dobu 26 hodin (16 oběhů dalekohledu kolem Země). Výsledkem je, že k tranzitu na 96,6% nedochází. To samozřejmě neznamená, že exoplaneta Alfa Centauri B b neexistuje. Jen tam zkrátka není žádná planeta s podobnou oběžnou dobou, která by vykonávala tranzity.

Druhá planeta u Alfa Centauri B?

Jenomže! Hubblův dalekohled objevil pokles jasnosti, který by mohl znamenat tranzit jiné exoplanety – taktéž spíše menšího světa podobného Zemi. Pokles jasnosti může mít obecně vzato také jiné příčiny. Podle astronomů je spíše nepravděpodobné, že by pokles jasnosti o délce 3,8 hodin nějak souvisel s aktivitou hvězdy, jejíž doba rotace jen přes 36 dní.

Překvapen svým objevem udělal tým to jediné, co mohl a měl. Mezi 27. a 28. červencem 2014 se Hubblův kosmický dalekohled podíval na Alfa Centauri B znovu (13,5 hodiny, 9 oběhů kolem Země). Tentokrát sice nic nenašel, ale astronomové díky tomuto pozorování mohou vyloučit, že by za tranzitem byla planeta s oběžnou dobou 3,2 dny (Alfa Centauri B b).

Bohužel pokračování příběhu je podobné americkému seriálu, jehož série skončí v tom nejlepším a natáčení dalších dílů je v nedohlednu.

Pozorování tranzitu této možné exoplanety pozemskými dalekohledy je nemožné. Pokles jasnosti je příliš malý. Změření radiálních rychlostí taktéž nepřipadá v úvahu. Amplituda výchylky je závislá na hmotnosti hvězdy, planety, výstřednosti dráhy a vzdálenosti planety od hvězdy. Možná planeta bude plus mínus stejně hmotná jako Alfa Centauri B b, ale bude obíhat o něco dál. Zatímco Alfa Centauri B b (pokud existuje) má oběžnou dobu 3,2 dny, planeta Alfa Centauri B c by měla mít oběžnou dobu kolem 12 a možná až 20 dní. Amplituda výchylky radiálních rychlostí tak bude někde kolem 0,3 m/s a to je v současné době pod hranicí detekovatelnosti.

Zdroj: Hubble Space Telescope search for the transit of the Earth-mass exoplanet Alpha Centauri Bb, foto: ESO