Hledání Pandory pokračuje. Jak velké exoměsíce dokážeme najít?

Hledání prvních měsíců exoplanet pokračujeme. Nová studie projektu HEK určuje, jak velké exoměsíce jsme schopni dnes najít.

www.novedalekohledy.cz

Už krátce po startu dalekohledu Kepler vznikl projekt HEK (Hunt for Exomoons with Kepler), který vede David Kipping  z Harvardu. Členem malého ale velmi aktivního týmu je také český astronom David Nesvorný.

HEK už našel několik exoplanet a především pomoci změn v časech tranzitů (TTV). Právě Nesvorný vedl jednu z takových studií (viz článek). Kromě toho vydal HEK různé studie a podklady. Nyní přichází s novou prací, která odhaduje šanci na nalezení exoměsíců v datech z Keplera.

Kepler stále pracuje v rámci mise K2, ale v tomto případě se bavíme o analýze velkého množství dat z první mise.

Objevit exoměsíc lze obecně několika způsoby. HEK se zaměřuje primárně na kombinaci dvou jevů. Prvním jsou zmíněné změny v časech tranzitů. Pozorujeme-li tranzit exoplanety, mělo by k němu docházet v pravidelných intervalech. Pokud tomu tak není, může za tím být gravitace jiného tělesa – další planety nebo právě měsíce. Druhým jevem je délka samotného tranzitu neboli TDV.

Kiping a jeho kolegové v nové studii analyzovali data z dalších 41 kandidátů od Keplera. Celkem bylo podobně analyzováno už 57 objektů. V novém vzorku je i 10 již potvrzených exoplanet.

Astronomové věří, že ve vesmíru mohou existovat i měsíce, na kterých se může nacházet život a které mohou být jen nepatrně menší nebo dokonce stejně velké jako Země. Můžeme takové měsíce najít?

Nová studie určuje šanci na nalezení různě hmotných exoměsíců. Náš Měsíc má méně než 1% hmotnosti naší planety. Podobné exoměsíce bychom mohli v datech z Keplera najít ve 12,5% případů neboli 1 z 8 měsíců.

V případě měsíců o hmotnosti Země by to bylo kolem 25% (1 z 4). Nalezení měsíců podobných těm Galileovým (Jupiter) možné není, ale pokud by tyto měsíce obíhaly kolem méně hmotné planety (20 Zemí), pak by to možné bylo.

Musíme si uvědomit, že se jedná o velmi precizní práci. Potřeba je nejen analýza velkého množství dat, ale vypořádat se musíte také s hvězdnou aktivitou (skvrny), dalšími planetami v systému apod.

V rámci studie bylo skutečně objeveno i několik signálů, ale neexistuje důkaz, že za ně mohou měsíce. Například v případě kandidáta KOI-1808.01 se jedná o působení hvězdných skvrn. Zajímavý je případ pozorování planety v poměrně slavném systému Kepler-10. Tranzity planety „c“ ukazují na možnou existenci…ale nikoliv měsíce, ale další planety.

Kepler-10 c na Exoplanety.cz:

Zdroje: The Hunt for Exomoons with Kepler (HEK): V. A Survey of 41 Planetary Candidates for Exomoons, Harvard