Exoplanetu obklopuje záhadný gigantický prstenec

Astronomické weby zaplavily informace o objevu velkého prstence, který obklopuje exoplanetu. Nejedná se o nový objev, spíše o otevřenou detektivku.

www.novedalekohledy.cz

Stalo se to na konci dubna roku 2007 a hlavní aktérkou byla hvězda s krásným jménem 1SWASP J140747.93-394542.6 (zkráceně J1407). Nejúspěšnější pozemský lovec tranzitujících exoplanet SuperWASP objevil u této hvězdy pokles jasnosti. Hledat podobné poklesy je samozřejmě jeho prací. Tento jev byl ale poněkud zvláštní.

Hvězdy mohou měnit jasnost z různých důvodů, které bychom mohli rozdělit do dvou škatulek. V tom prvním jsou fyzikální příčiny – existující například pulzující proměnné hvězdy. Ve druhém pak situace, kdy se mezi nás a hvězdu postaví nějaká překážka. Může to být průvodce – dvě hvězdy obíhají kolem společného těžiště a vzájemně se zakrývají, hnědý trpaslík nebo planeta. Tranzit exoplanety trvá obvykle řádově hodiny. Eric Mamajek z University of Rochester ale u J1407 objevil pokles jasnosti nebo spíše sérii poklesů o délce 56 dní!

Mamajek to přesně před třemi lety interpretoval tak, že za poklesem jasnosti je tranzit. Nikoliv planety (ta netranzituje a nevidíme ji) ale jejího prstence. Abychom byli korektní: o planetě se mluvilo spíše marketingově (zní to lépe), ale úvahy směřovaly k tomu, že nevíme, o jaký objekt se jedná. Místo velmi hmotné planety by prstence mohly obklopovat hnědého trpaslíka nebo obecně substelárního společníka.

Exoring model for J1407b from Matthew Kenworthy on Vimeo.

Za tři roky se toho moc nezměnilo. Nemělo ani jak. Prstenec nevidíme a k dalšímu tranzitu nedošlo. Nová studie (Matthew A. Kenworthy, Eric E. Mamajek) přesto přináší několik nových informací založených zejména na modelování původních dat.

Podle nejlepšího modelu má prstenec nebo spíše soustava prstenců průměr 0,6 AU neboli 90 milionů kilometrů. Prstenců má být celkem 37 a oddělují je mezery. Ta nejvýraznější se nachází ve vzdálenosti 0,4 AU (61 milionů km) od tělesa a má šířku asi 4 miliony km. Pravděpodobně se jedná o prostor vymetený přítomností většího tělesa. Měsíc by měl mít hmotnost menší než 0,8 Země a oběžnou dobu 2 roky. Celková hmotnost materiálu v prstencích je pak asi 100 pozemských Měsíců.

Stále tak nevíme, jaké těleso vlastně obklopují takto gigantické prstence. Podle odhadů by se mělo jednat spíše o hnědého trpaslíka s hmotností nad 20 Jupiterů, který se pohybuje po velmi protáhlé dráze s periodou minimálně 10 let. To je sice dlouho, ale nesmíme zapomenout, že k tranzitu došlo v roce 2007. Již relativně brzo se tak může opakovat. Autoři studie proto vyzvali i lépe vybavené amatéry, aby hvězdu sledovali.

Zdroje:

Modeling giant extrasolar ring systems in eclipse and the case of J1407b: sculpting by exomoons?

rochester.edu

Foto credit Ron Miller

www.novedalekohledy.cz