Fotografie komety 67P Čurjumov-Gerasimenková jsou cenzurovány. Proč?

Svět doslova hltal přistání modulu Philae na povrchu komety 67P Čurjumov-Gerasimenková a stejně tak obdivuje snímky jádra ze sondy Rosetta. To, co vidíme, je ale jen předkrm. Pravá hostina se odehrává za našimi zády.

www.novedalekohledy.cz

Věda je nepochybně velmi ušlechtilým oborem lidské činnosti, ale stojí také velké množství peněz. Každý dolar nebo euro se musí tvrdě vybojovat a mecenáše ve finále zajímá, zda byly prostředky dobře utraceny. Z toho důvodu existuje ve vědě zcela běžně embargo. Ten, kdo data získal, má právo je po určitou dobu držet pod pokličkou a jako první publikovat výsledky na nich založené. Kromě toho by asi nebylo příjemné, kdyby vám někdo slízl smetanu za něco, co jste dokázali vy a věnovali tomu roky svého života.

Pamatuji si na jeden velmi pěkný příklad z našeho oboru. V listopadu 2011 zveřejnili evropští astronomové odbornou studii o objevu exoplanety GJ 667 C c, která má hmotnost kolem 5 Zemí a obíhá v obyvatelné oblasti. Článek se objevil v preprintu, byl tedy vědecké komunitě dostupný. Tím to skončilo. Nevyšla žádná tisková zpráva, o objevu psala ve světě jen hrstka webů (včetně nás). O pár měsíců později zveřejnili Američané svou studii, která byla z velké části založena na evropských datech. Přidali k tomu tiskovou zprávu a informace o objevu „druhé Země“ obletěla svět. Teprve po Američanech zveřejnila tiskovou zprávu Evropská jižní observatoř. Samozřejmě už to nikoho nezajímalo.

Ale zpět ke kometě. Astrofyzik a popularizátor Daniel Marín ve svém dnešním článku velmi pěkně popisuje stav okolo snímků komety 67P. Věděli jste třeba, že se na povrchu jádra vyskytují záhadné hluboké díry o průměru a hloubce 200 metrů? Ne? Samozřejmě k tomuhle tisková zpráva nevyšla a co je horší…snímky, na kterých díry jsou, podléhají jakési cenzuře. Tohle samozřejmě není blábol konspirátorů ale holý fakt.

Holger Sierks, který má na starosti přístroj OSIRIS, se totiž s kolegy rozhodl, že nějakou dobu bude snímky ze svého přístroje držet pod pokličkou, aby na jejich základě jiní vědci nezveřejnili odborné studie.

Po internetu kolují převážně snímky z přístroje Navcam, což je taková hračička v porovnání s OSIRIS. Je pravdou, že byly zveřejněny i některé snímky z OSIRIS (viz níže). Sierks si na jejich přípravu vyhradil týden času, což je pochopitelné, je to vědec, ne internetový editor. Poté ale utáhl kohoutky a máme tak smůlu.

Marín ve svém článku postup Sierkse kritizuje. Já už bych tak kritický nebyl. Je docela problematické najít těžiště mezi embargem a určitou dávkou spravedlnosti. Nesmíme totiž zapomínat, že v konečném důsledku to byl evropský daňový poplatník, z jehož kapsy se mise financuje.

Některé souvislosti jsou ale skutečně paradoxní. Sierks totiž netají snímky před námi ale před ostatními vědci. Na druhou stranu některé fotografie byly prezentovány a to na jedné z největších astronomických konferencí – sjezdu Americké astronomické společnosti. Fotografie (a informace o zmíněných dírách) se pak dostaly ven díky tweetům účastníků (viz níže). Marín se velmi dobře ptá, proč nebyly uvolněny alespoň tyto snímky z konference… zda je to záměr nebo pouhá lenost.

Foto Credits: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA