Planety se dvěma slunci (ne)jsou běžné

Planeta se dvěma slunci je velmi populární předlohou mnoha sci-fi příběhů. Zejména díky Keplerovi víme, že podobné planety nejsou jen v představách autorů, ale jsou běžné.

www.novedalekohledy.cz

Většina hvězd ve vesmíru žije v páru. Zatímco naše Slunce je osamělé, jiné hvězdy tvoří soustavy. Okolo společného těžiště obíhají dvě i více hvězd. Pěkným příkladem je náš nejbližší soused. Alfu Centauri tvoří hned tři hvězdy.

Najít dvojhvězdu ale není tak jednoduché. Pokud hvězdy obíhají blízko od sebe, je obtížné je rozlišit. Existuje několik způsobů, jak to udělat a podle nich pak dvojhvězdy rozdělujeme. Není náhodou, že tyto techniky jsou podobné těm, kterými hledáme exoplanety. Vizuální dvojhvězdy vidíme v dalekohledu přímo, spektrální odhalíme díky spektru a zákrytové díky vzájemným zákrytům (analogie tranzitní fotometrie). Kepler mimochodem našel zákrytových dvojhvězd přes 2000.

Dvojhvězdy obecně astronomům občas komplikují situaci. Pokud máme dvojhvězdu a obě složky obíhají velmi blízko od sebe, může se stát, že nevíme, okolo které ze dvou hvězd objevená planeta vlastně obíhá.

Dnes známe mnoho exoplanet ve vícenásobných hvězdných systémech. Elliott Horch ze Southern Connecticut State University a jeho kolegové se pokusili zjistit, zda jsou exoplanety u dvojhvězd stejně běžné jako u těch osamělých.

Prostřednictvím dalekohledu WIYN (Kitt Peak, Arizona) a Gemini North (Mauna Kea, Havaj) pozorovali vybrané hvězdy až 25x za sekundu. Sérií snímků pak pomoci algoritmů dali dohromady a poodhalili tak okolí hvězdy do úhlové vzdálenosti 0,05 vteřin. Teoreticky se jim podařilo najít hvězdné průvodce až 125x slabší než hlavní složka (hvězda).

Výsledek? Exoplanety u dvojhvězd jsou zcela běžné, až polovina z objevených exoplanet obíhá okolo hvězdy, která je součástí vícenásobného systému.

V nadpisu ale uvádíme, že planety se dvěma slunci (ne)jsou běžné. Je dobré upozornit, že výše mluvíme o tzv. S-typech binárních systémů. Planeta v takovém případě obíhá okolo jedné z hvězd. Vzdálenost obou složek může být velká, druhou složkou navíc může být i červený trpaslík. Druhé slunce tak může být jen jasnou hvězdou na noční obloze a ne skutečné „druhé slunce“.

Jiným případem je P-typ, kdy planeta obíhá okolo dvou hvězd současně. I takové případy známe, ale zda jsou podobné systémy vzácné nebo naopak běžné, to zřejmé dosud není.

Zdroj: NOAO