Těsně kolem Marsu prolétne kometa, pozorovat ji bude také Kepler

V polovině října proletí okolo Marsu kometa C/2013 A1 (Siding Spring). Pozorovat by ji měl také dalekohled Kepler.

www.novedalekohledy.cz

Představte si, že stojíte u kolejí a metr od vašeho obličeje projede plnou rychlostí vlak TGV. Asi tak nějak si bude v říjnu připadat Mars. Ve vzdálenosti zhruba 135 tisíc kilometrů ho mine kometa C/2013 A1 (Siding Spring). To je v kosmických měřítkách opravdu blízké setkání, je to zhruba třetina vzdálenosti Měsíce od Země.

Vše začalo na začátku ledna roku 2013, kdy Robert McNaught ze Siding Spring Observatory v Austrálii objevil kometu s (pozdějším) označením C/2013 A1. Podařilo se dohledat snímky komety zpětně až do poloviny roku 2012. Začalo tak postupné počítání dráhy vlasatice, která k nám přilétá z Oortova oblaku. Chvíli existovala šance, že by se kometa mohla s Marsem dokonce srazit. To se sice nestane, setkání to ale bude velmi těsné. Nejblíže budou obě tělesa 19. října v 18:33 světového času.

Průlet komety se samozřejmě dotkne i kosmických sond, které okolo Marsu obíhají. Jedná se o Mars Odyssey, MRO, Mars Express, MAVEN a MOM. Sondy sice mohou využít své přístroje k pozorování vlasatice, ale v určitou dobu budou „uklizeny“ na opačnou stranu rudé planety.

Kometa totiž za sebou trousí velké množství prachu. Ten je sice jemný, ale vzájemná rychlost obou těles bude přes 50 km/s, takže z neškodného prachu se stává „energii nadupaná hrozba“. Kosmické agentury proto upravily dráhy sond tak, aby v nejhorší fázi byly za Marsem.

Kepler K2, druhé dějství s Marsem a kometou

Od Marsu se nyní vydejme ke kosmickému dalekohledu Kepler. Ten od konce května opět pozoruje, ale stal se z něj tak trochu invalida. Berlí je v tomto případě sluneční vítr, který svým tlakem nahrazuje jeden z pokažených gyroskopů. Kepler tak nepozoruje jen jedno místo, ale má seznam zorných polí. Postupně se přesunuje zhruba po 80 dnech. Nyní od cca 22. srpna běží již druhá kampaň. Do 11. listopadu se bude Kepler dívat zhruba do míst, kde leží souhvězdí Štíra.

Aktuální zorné pole Keplera (srpen-listopad 2014), zdroj: NASA
Aktuální zorné pole Keplera (srpen-listopad 2014), zdroj: NASA

Kepler je sice úspěšným lovcem exoplanet, ale obecně a jednoduše řečeno je to obyčejný dalekohled s fotometrem, který pozoruje danou část oblohy a měří jasnost vybraných těles. Většinou se samozřejmě jedná (jednalo) o hvězdy a cílem bylo nalezení planet díky periodickým poklesům v jejich jasnostech. Už během hlavní mise prováděl Kepler také astroseismologii. Díky nepatrným změnám jasnosti se studuje „hvězdotřesení“, což pomáhá mimo jiné při odhadu stáří nebo velikosti hvězdy.

Mise K2 dala Keplerovi mnohem více úkolů. V rámci druhého zorného pole bude sledováno 13 399 cílů dlouhou kadencí (každých 30 minut) a 54 cílů krátkou kadencí (každou minutu). V hledáčku budou také hvězdokupy M40 a M80. Hvězdy v nich samozřejmě nejsou brány jako jednotlivé cíle. Kromě toho se Kepler podívá na transneptunické těleso 2007 JJ43 a kometu C/2013 A1(Siding Spring).

Co má společného lovec exoplanet s kometou? V době okolo průletu komety kolem Marsu nebude Kepler nikterak blízko. Vzdálenost od komety bude zhruba 104 milionů kilometrů. Na druhou stranu bude kometa (i Mars) procházet zorným polem Keplera a to zhruba od 20. do 26. října, tedy krátce po průletu kolem Marsu.

Kepler bude dělat vlastně to jediné, co umí. Pozorovat kometu a každých 30 minut měřit její jasnost. Oproti pozemským dalekohledům má výhodu nejen v tom, že ho neruší atmosféra ale také v délce nepřetržitého pozorování.

Když trochu odbočíme. Asi většina někdy viděla fotografii planetky nebo komety z blízka. Tato tělesa připomínají bramboru, nejsou to ani zdaleka objekty kulovitého tvaru. Jak se otáčejí okolo své osy, jsou k nám přikloněny větší či menší plochou. Tím se samozřejmě mění jejich jasnost. Pokud ji změříme přesně, můžeme určit periodu rotace tělesa. U komet blízko Slunce je to samozřejmě komplikovanější, protože okolo sebe chrlí velké množství prachu. Kepler se ale i tak pokusí změřit jasnost komety C/2013 A1(Siding Spring) a určit její rotační periodu.