Našli jednu z nejbližších kamenných exoplanet

Seznam blízkých (kamenných) exoplanet se rozšířil a to dost významně. Gl 15 A b leží z astronomického hlediska hned za rohem.

www.novedalekohledy.cz

Nejbližšími třemi exoplanetami jsou…. V oblasti exoplanet je vždy obtížné dát podobnou větu dohromady. Čistě teoreticky je nejbližší exoplanetou Alfa Centauri B b o hmotnosti něco přes 1 Zemi (život tam ale nehledejte). Pokud ovšem existuje a není jen šumem ve spektru…

Hodně blízkým světem je epsilon Eridani b. Obří planeta je jen 10 světelných let od nás. Na seznam těch ale úplně nejbližších se nyní zapsala Gl 15 A b.

Podobně jako sousedka od Alfa Centauri, také Gl 15 A b obíhá okolo hvězdy, která je součástí vícenásobného hvězdného systému. Konkrétně jde o hlavní složku (větší z hvězd), jak naznačuje písmeno A. Slovo „větší“ trochu kontrastuje s tím, že jde o malého červeného trpaslíka. Jeho společník, také červený trpaslík, se nachází asi 146 AU daleko. Obě hvězdy tak okolo společného těžiště obíhají s periodou 2600  let. To vše v souhvězdí Andromedy.

Spektrograf HIRES, který najdeme na Keckově dalekohledu na Havaji, našel planetu o hmotnosti 5,35 ± 0,75 Země. Přesněji řečeno jde o dolní odhad hmotnosti, která se uvádí ve tvaru Msini, kde M je hmotnost a sin i je sinus úhlu, který svírá rovina oběžné dráhy planety vůči nám. To je úhel, který se zjišťuje dost blbě. Naštěstí máme ve vesmíru družici Gaia, která se tím trápit nemusí, astrometrie vyplivne údaj o hmotnosti hned, bez nějakých úhlů. Gl 15 A b však v dosahu družice nebude.

Planeta má oběžnou dobu 11,4 dní. V křivce radiálních rychlostí je sice ještě jeden signál s periodou 44 dní, ale to je spíše chováním hvězdy než další planetou v systému.

Gl 15 A b je skutečně zřejmě druhou nejbližší kamennou planetou. Nachází se jen necelých 12 světelných let od nás. Zdůrazňujeme slovo kamennou. Pokud má hmotnost kolem 5 Zemí, měla by mít pevný povrch.

Je docela možné, že tato planeta bude v médiích opět přirovnávána k druhé Zemi (až si toho média tak v listopadu všimnou). Je dobré předem říci, že a) známe jen dolní odhad hmotnosti, b) neznáme hustotu této planety, takže o složení můžeme jen spekulovat a c) teplota na povrchu bude vysoká. Mateřskou hvězdou je sice červený trpaslík, který vyzařuje 50x méně záření než Slunce, ale planeta je i tak až moc blízko od něj. Teplota bude záviset na atmosféře (pokud nějakou má). Pokud ji odmyslíme, bude teplota i tak záviset na složení povrchu, jeho albedu (množství odraženého světla). Při albedu 0,75 bude teplota kolem 550 Kelvinů neboli asi 300 stupňů Celsia.

ZdrojThe NASA-UC-UH Eta-Earth Program: IV. A Low-mass Planet Orbiting an M Dwarf 3.6 PC from Earth