Myšlenka květinového lovce exoplanet stále žije

www.novedalekohledy.cz

Květinová clona pro hledání exoplanet? Credit: NASA, JPL
Květinová clona pro hledání exoplanet? Credit: NASA, JPL
Pozorovat exoplanety přímo není nic jednoduchého. Koncept květinové clony je jednou ze zajímavých cest.


Už někdy ve 30. letech minulého století postavili astronomové první koronografy. Jedná se o běžný dalekohled s malou clonu v ohnisku objektivitu, která umožňuje zakrýt sluneční kotouč a pozorovat korónu podobně (i když ne tak dobře) jako při úplném zatmění. Výzvou pro 21. století je udělat totéž v případě cizích hvězd a to kvůli přímému pozorování planet v jejich okolí.

Odstínit hvězdu a pozorovat planety přímo se dnes už částečně daří. Děje se tak ovšem v oblasti infračerveného záření a v hledáčku jsou obří plynné světy vzdálené desítky astronomických jednotek od svých hvězd. Tyto planety vyzařují díky tomu, že jsou ještě mladé a po svém vzniku stále dostatečně horké.

V oblasti viditelného záření přezáří hvězda svou planetu až miliardkrát. Astronomové se proto snaží najít způsob, jak efektivně a snadno odstínit světlo hvězdy a spatřit přímo planety podobné Zemi. Jednou z možností je postavit mezi hvězdu a dalekohled nějakou clonu. Jako ideální tvar se pro tyto potřeby jeví květina s několika desítkami lístků, vzdálená desítky tisíc kilometrů od dalekohledu.

 

 

Clona je univerzální, není potřeba posílat do vesmíru speciální dalekohled. Podobné řešení proto může využít třeba i chystaný dalekohled Jamese Webba, nebo kterýkoliv jiný. Nevýhodou jsou však poměrně velké nároky na přesnost tvaru i pozici clony.

Na konceptu květinové clony dnes pracují v JPL a nedávno na toto téma hovořil na TEDu Jeremy Kasdin. Podobné návrhy však nejsou nové. Na květinové cloně se již pracovalo mimo jiné pod hlavičkou dalekohledu „Nové světy“ od roku 2005, kdy projekt vedl Webster Cash z University of Colorado.

Zdroje: NASA, JPL