Obyvatelné planety dnes I.

www.novedalekohledy.cz

Kolik známé planet s podmínkami k životu? Jak vypadají?

Zavádíme nepravidelný seriál, ve kterém vždy jednou za čas budeme aktualizovat seznam dosud objevených exoplanet, na jejichž povrchu mohou být podmínky vhodné k životu. Na začátku všeho je dobré si uvědomit, že podobný katalog je vždy silně zatížen subjektivním pohledem autora. Neexistují totiž žádná univerzální pravidla a definice termínu „obyvatelná planeta“. Naopak, problémů je více než dost.

U planet objevených měřením radiálních rychlostí známe obvykle jen hmotnost a to ještě jen dolní odhad. V případě tranzitujících exoplanet zase známe především jen poloměr, protože jsou příliš malé na to, aby se daly dnešními spektrografy proměřit.

Systém Kepler-62 a jeho srovnání se Sluneční soustavou. Credit: Caltech, NASA
Systém Kepler-62 a jeho srovnání se Sluneční soustavou. Credit: Caltech, NASA

Okolo termínů jako je obyvatelná oblast toho bylo napsáno hodně. Nemá smysl se k tomu dnes vracet. Místo definic obyvatelné oblasti jsme vzali oslunění, tedy množství záření, které dostává planeta od své hvězdy v násobcích toho, co dostává Země od Slunce. Do výběru se dostaly planety s osluněním 0,2 až 1,5. Tím tak asi naše možnosti končí, o teplotě na povrchu s ohledem na nulové informace o atmosférách všech vyjmenovaných planet, nevíme nic.

Obecně se předpokládá, že zhruba v rozmezí 1,7-1,8 poloměrů Země končí oblast planet, které se alespoň částečně podobají Zemi a začíná svět „sub-neptunů“ – tedy světů se silnou vodíkovou atmosférou. Proto jsme definovali hranici 1,8 poloměrů Země a v případě hmotnostní hranice s ohledem na fakt, že jde o dolní odhad, volíme 8 Zemí.

Existují planety jako Kepler-283 c a Gliese 180 b, které se do výběru těsně nedostaly. Dalším kritériem je také věrohodnost existence. Okolo hvězdy Gliese 667C sice byly objeveny hned tři planety, které by měly být v našem hledáčku, ale jejich existence je lidmi okolo HARPS zpochybněna. Podobně je na tom Gliese 581 g a otazníky visí rovněž nad Tau Ceti e.

Schémata oběžných drah planet naleznete na http://phl.upr.edu/projects/habitable-exoplanets-catalog/results

Dosud potrvzené obyvatelné exoplanety

Název exoplanety
Hmotnost
Poloměr
Oběžná doba (dny)
Velká poloosa (AU)
Výstřednost dráhy
Typ mateřské hvězdy
Oslunění
Objevitel, rok objevu
Gliese 581 d
6,0
-
66,6
0,22
0,25
červený trpaslík
0,17-0,47
HARPS, 2007
GJ 667C c
3,81
-
28,1
0,12
0,00
červený trpaslík
0,9
HARPS, 2011
Kepler-22 b
-
2,4
290
0,849
0,00
žlutý trpaslík
1,1
Kepler, 2012
Gliese 163 c
6,9
1,8-2,4 (odhad)
26
0,125
-
červený trpaslík
1,4
HARPS, 2012
Kepler-62 e
-
1,6
122,4
0,427
-
oranžový trpaslík
1,2
Kepler, 2013
Kepler-62 f
-
1,4
267,3
0,718
-
oranžový trpaslík
0,4
Kepler, 2013
Kepler-69 c
-
1,7
242
0,64
-
žlutý trpaslík
??
Kepler, 2013
Kepler-296 f
-
1,79
63,4
0,263
-
oranžový trpaslík
1,3
Kepler, 2014
Gliese 180 c
6,4
-
24,3
0,129
0,09
červený trpaslík
0,9-0,6
HARPS, 2014
HD 40307 g
7,0
-
198
0,6
0,290
oranžový trpaslík
1,3-0,4
HARPS, 2012
GJ 682 b
4,4
-
17,5
0,08
0,08
červený trpaslík
0,36-0,26
HARPS, 2014
Tau Ceti e
4,3
-
168
0,5
0,05
červený trpaslík
1,6-1,3
HARPS, 2012
Oslunění - množství záření, které planeta dostává. Země = 1
Oslunění Venuše: 1,92, Marsu: 0,43
Hmotnost a poloměr exoplanety je uveden v násobcích Země.