Měsíce Pluta byly objeveny díky poruše a strachu

www.novedalekohledy.cz
Všechny měsíce Pluta na jednom snímku v červnu 2012. Credit: NASA; ESA; M. Showalter, SETI Institute
Všechny měsíce Pluta na jednom snímku v červnu 2012. Credit: NASA; ESA; M. Showalter, SETI Institute

Za mnoha objevy stojí štěstí a náhoda.

Na webu Planetární společnosti vyšel velmi pěkný článek, ve kterém Mark Showalter z Institutu SETI vysvětluje okolnosti, díky kterým byly v posledních letech objeveny čtyři nové měsíce trpasličí planety Pluto.

První měsíc bývalé planety Charón byl objeven v roce 1978. Pak se dlouho nedělo nic, až v roce 2005 byl prezentován objev dvou mnohem menších měsíců Nix a Hydra a v letech 2011 a 2012 přibyly Styx a Kerberos.

Showalter stojí nejen za objevy posledních dvou měsíců Pluta, ale také za objevy měsíců Saturnu (ze snímků z Voyageru), Uranu (z pozorování Hubblova dalekohledu) a především Neptunu, o čemž jsme psali vloni.

Měsíce trpasličí planety Pluto. Credit: NASA
Měsíce trpasličí planety Pluto. Credit: NASA

Ale zpět k Plutu. První dva měsíce objevil Hal A. Weaver a jeho tým na snímcích z Hubblova dalekohledu. Možná vás napadne, proč Hubble neobjevil měsíce dříve, když je na oběžné dráze Země už od roku 1990. Je pravdou, že teleskop byl postupně zdokonalován, což může hrát roli ale pravou příčinou je jeho vytíženost. Hubble zkrátka nemá čas.

Pozorovat s Hubblovým dalekohledem chce velké množství astronomů, takže kritéria jsou nejen velmi přísná, ale zároveň je snaha o co nejvyšší efektivitu. Jednoduše řečeno se na Hubblův dalekohled dostanou pouze takové kampaně, které mohou přinést nejen velký objev ale zároveň je slušná šance, že skutečně něco objeveno bude. Žádné hraní ve stylu „pokus – omyl“. To je konec konců jeden z důvodů (kromě malého zorného pole), proč Hubblův dalekohled nehledá například exoplanety tranzitní metodou. Objev jedné planety by stál mnoho času.

Srovnání některých měsíců Saturnu a Pluta. Credit: NASA / JPL / SSI / chart by Emily Lakdawalla
Srovnání některých měsíců Saturnu a Pluta. Credit: NASA / JPL / SSI / chart by Emily Lakdawalla

Weaverův pokus o nalezení měsíců Pluta se komisi zřejmě moc nezdál, tak ho společně s dalšími návrhy hodili do koše. Ještě dříve než stihli ve Vědeckém centru pro kosmický dalekohled vynést odpadky, návrh zase vytáhli a realizovali. Byla to velká náhoda, na Hubblovu dalekohledu došlo k poruše jednoho z přístrojů a tak zbyl čas.

Showalter dopadl se svým návrhem o pár let později úplně stejně. Vyndání z koše tentokrát nezpůsobila porucha přístroje na teleskopu ale přímluva od týmu sondy New Horizons, která už příští rok okolo Pluta prolétne.

Showalter se svými kolegy chtěl hledat prachové prstence malých měsíců. Planetky nebo malé měsíce mají nízkou gravitaci, takže stačí málo a materiál z povrchu je vystřelen do kosmického prostoru. Podobný prach by mohl ohrozit rychle letící sondu.

Showalter přišel s novým postupem, který měl prstence objevit. To se sice nepovedlo, za to však díky delší expozici spatřil světlo světa další malý měsíc Pluta.