Čech vytvořil barevné snímky Saturnova měsíce Phoebe

www.novedalekohledy.cz

Nádherná mozaika od Daniela Macháčka.

Planetky jsou na obloze vidět pouze jako pohybující se „hvězdy“. Ani ten největší dalekohled nám neposkytne detailní pohled na jejich povrch. Pomoci může snad jen radar v okamžiku, kdy planetka prolétá okolo Země. Pokud chtějí vědci detailní snímky, musejí se spolehnout na komické sondy, které okolo některých planetek často jen prolétly. Zmapovat většinu povrchu a získat kvalitní data během průletu, kdy se vzájemná rychlost pohybuje v řádu desítek km/s, není vůbec jednoduché.

Podobně jako planetky jsou na tom často také měsíce planet. Ty menší jsou dokonce velmi podobné planetkám, možná se dokonce v mnoha případech skutečně o zachycené planetky jedná.

Saturnův měsíc Phoebe už známe více než 100 let ale dlouho pro nás byl jen jasnou tečkou vedle šipky na mapě hvězdné oblohy. Částečně to změnila sonda Voyager 2, která měsíc minula v roce 1981 ve vzdálenosti 2,2 milionů kilometrů. Moc jsme si ovšem nepomohli, měsíc byl na snímcích vidět jen jako rozmazaný kotouček.

V roce 2004 přilétla k Saturnu v plné zbroji sonda Cassini a pustila se do stále trvajícího výzkumu planety i početné rodiny měsíců. Na internetu sice můžeme hltat stále nové a nové snímky mnoha Saturnových satelitů, Phoebe má však smůlu. Obíhá příliš daleko od planety – plných 13 milionů kilometrů s oběžnou dobou 550 dní.

Za normálních okolností by podrobné snímky Phoebe na seznamu Cassini chyběly. Náhoda a správná dráha však dovolily, že sonda ještě před příletem k Saturnu tento zajímavý měsíc minula a to ve vzdálenosti příjemných 2 060 km.

Sondě Cassini se podařilo v roce 2004 získat řadu černobílých snímků, barevné byly znehodnoceny nesprávně zvolenou délkou expozice.

Daniel Macháček si ovšem se snímky vyhrál a vytvořil dvě barevné mozaiky měsíce Phoebe. Jak získal informace o barvě? O tom podrobněji píše na svém webu:

Kromě kamer ISS má Cassini na palubě i velmi užitečný zobrazující spektrometr VIMS. Tento přístroj pořizuje snímky, které mají několik set barev a drobné rozdíly mezi nimi mohou prozradit chemické složení povrchu či atmosfér planet či měsíců. Pro mne bylo důležité, že pracuje i ve viditelném záření. Gordan Ugarkovic, známý svými skvělými pracemi, založenými zejména na snímcích z Cassini, kdysi vytvořil užitečný prográmek QUB2RGB, který dokáže extrahovat data ze spektrometru VIMS a zpracovat je do podoby obrazu, který by přibližně vidělo lidské oko. VIMS má ovšem i nevýhody a to velmi nízké rozlišení, velikost výsledných obrázků (max. 64×64 pixelů), snímky jsou často zašuměné a způsob pořízení dat vede často k výrazné deformaci obrazu. Barevné snímky, použité pro nahrazení přeexponovaných částí v barevných snímcích kamery WAC, tak mají relativně nízkou kvalitu, ale přesto je to asi jediné možné řešení při absenci lepších dat.

phoebe1

phoebe2

Obrázky od Daniela Macháčka už byly zveřejněny také na webu Planetary Society a rozhodně ne poprvé, viz článek

Další informace o obrázcích (česky) na http://my-favourite-universe.blogspot.cz

 

Credit: NASA / JPL / SSI / UA / Daniel Macháček.