EPS2013: Jak najít stopy života na exoplanetách?

www.novedalekohledy.cz

EPS 2013, zdroj: flickr.com
EPS 2013, zdroj: flickr.com
Několik zajímavých postřehů z kongresu EPS 2013.

V Londýně proběhl nedávno Evropský kongres planetárních věd (EPS) a exoplanety nemohly chybět. Zaujaly například informace od nedávno skončeného dalekohledu CoRoT. Jeho bohatý archív čítající 150 tisíc světelných křivek bude postupně zveřejňován. Evropský kosmický lovec exoplanet podle všeho našel asi 600 kandidátů. V přípravě je tak ještě hutná porce článků a novinek.

Hledání stop života

Novináři o astronomech nechtěně rozšiřují pomluvy, díky nimž je exoplanetární komunita vyobrazena v nepříliš lichotivém světle. Ne, astronomie není tak blbá natož egoistická, aby se domnívala, že život může vzniknout pouze na planetách, které jako by z oka vypadly naší Zemi. Naopak! Vedou se diskuse o životě u červených trpaslíků, ba dokonce na exoměsících a exotických místech typu planet druhé generace u bílých trpaslíků nebo dokonce na planetách bez hvězd. Podobná témata jsou ovšem pro novináře těžko stravitelná, a tak se z klobouku tahají jen planety podobné Zemi.

Na druhou stranu… o podmínkách k životu tam venku nemáme ani potuchy. O vzniku života na Zemi sice víme také stále velmi málo, ale máme alespoň rámcovou představu o okolnostech, které minimálně jednou k vzniku života ve vesmíru vedly. Není proto divu, že budoucím cílem je nalezení planety podobné Zemi s atmosférou, ve které budou důvěrně známé komponenty typu kyslík, metan atd.

Planeta u červeného trpaslíka, credit: ESO/L. Calçada
Planeta u červeného trpaslíka, credit: ESO/L. Calçada

Lee Grenfell a jeho kolegové přišli s modelem hypotetické planety zemského typu u červeného trpaslíka, v jejíž atmosféře jsou zmíněné komponenty. Cílem bylo zjistit, zda budoucí generace dalekohledů jako třeba Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), jehož stavba pomalu začíná v Chile, budou schopny podobné exoplanety zkoumat. A především: jak budou „komponenty života“ vypadat ve spektru hvězdy. To, co dalekohled už dnes zjistí u větších exoplanet, je spektrum hvězdy, ve kterém zanechá planeta „otisk“ jak světlo prochází skrz její atmosféru.

Podle výsledků má na detekci vliv například intenzita ultrafialového záření. Pokud jde o ozonovou vrstvu, podle všeho je na její detekci ideální planeta u hvězdy se střední intenzitou UV záření. Hvězda slabě zářící v ultrafialové části spektra vytvoří u planety jen slabou ozonovou vrstvu, která je špatně odhalitelná. Naopak velké dávky UV záření vedou k zvýšenému zahřívání ve střední atmosféře, která oslabuje vertikální gradient a ničí signál.

3D mapa exoplanet

Na kongresu zaujala také 3D mapa dosud objevených exoplanet. Zhuštěnina okolo zorného pole Keplera je více než zřetelná.
 

 
10 mil na Marsu

Kromě toho stojí za zmínku také fotografie „10 mil na Marsu“, která pořídila sonda MRO a bude vystavena v Centru planetárních věd Londýnské univerzity (Birkbeck). Není to ovšem obyčejný plakát, jeho rozměry jsou 3×40 metrů!

 


 
Zdroj: http://planetquest.jpl.nasa.gov/news/129