Evropské jižní observatoři nedojí dojnice

www.novedalekohledy.cz
Dalekohled E-ELT. Credit: ESO
Dalekohled E-ELT. Credit: ESO

A je otázkou, pro koho je to problém.

Evropskou jižní observatoř (ESO) asi není nutné představovat. Továrna na vědu a nepochybně nejlepší astronomický stánek současnosti a snad i budoucnosti funguje dobře především proto, že má velmi tvrdě nastavená pravidla. Na dalekohled se tak dostane jen to nejlepší z nejlepšího a eura, které žere ESO každou sekundu, jsou vynakládána opravdu efektivně. Alespoň co se výběru pozorovacích programů týče.

Jenomže také ESO dostihla krize na starém kontinentu a to v nejméně vhodnou dobu, kdy začíná stavba budoucího největšího dalekohledu světa – Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT) s průměrem téměř 40 metrů a rozpočtem necelých 30 miliard korun. Kde na to ale vzít, že?

ESO se rozhodla,  že poněkud zapomene na význam onoho „E“ ve svém názvu a přizve do svých řad prvního neevropského člena. Jistou inspiraci zřejmě na ředitelství ESO v Německu našli u CERNu, v němž už se také „roztahuje“ kde kdo.

Jako dobrý nápad se jevila Brazílie. Do Chile to nemají tamní astronomové daleko, hrubý domácí produkt země, z něhož se vypočítává příspěvek do společné kasy, je solidně vysoký a navíc jde o rychle se rozvíjející ekonomiku. A tak Brazílie v roce 2010 podepsala příslušné dokumenty a její astronomové začali jezdit do Chile. Astronomů v největší jihoamerické zemi není mnoho (na počet obyvatel) ale rozvoj tamní astronomie je poměrně velký.

Jedním z čerstvých důkazů šikovnosti brazilských astronomů je nedávný průzkum dvojčete Slunce, o němž jsme psali v článku Je HIP 102152 klíč k lithiové záhadě?

ESO měla členstvím Brazílie získat potřebnou injekci na své ambiciózní plány se stavbou Evropského extrémně velkého dalekohledu. Ale není vše tak růžové, jak se na první pohled zdá. Smlouvy o vstupu do ESO totiž dodnes neprošly legislativním kolečkem v brazilských politických vodách. Jihoameričani tak platí pouze jakýsi základní příspěvek ve výši 4 miliony eur ročně. ESO si přitom slibovala, že Brazílie skrze „zápisné“ a členské příspěvky zaplatí v příštích deseti letech 270 milionů euro. Ale kde nic, tu nic…

V samotné brazilské astronomii zaznívají sice asi minoritní ale o to silnější hlasy, že by se měla země na členství v ESO vykašlat a dát přednost spolupráci na menších dalekohledech. Někteří se totiž domnívají, že by Brazílie neměla být sponzorem evropské astronomie.

Důsledky? Pro ESO asi příliš katastrofální nebudou. Penízky na stavbu E-ELT jsou sice potřeba, ale před branou prý poskakují zástupci jiných států s měšci plnými peněz a chutí se do nejprestižnějšího astronomického klubu připojit. Má se jednat o Rusko, Austrálii a Kanadu. Pro Brazilce by tak mělo mnohem fatálnější důsledky a to nejen pro místní astronomy ale zejména pro firmy. Porcovat se totiž bude pořádně chutný oběd zakázek na stavbu E-ELT. Ve hře je sice oficiálně „jen“ něco přes miliarda euro, ale bylo by s podivem, kdyby se ESO do tohoto rozpočtu vlezla.

Zdroj: Nature