Sara Seager: Kepler hlavní úkol nesplnil

www.novedalekohledy.cz
Členové týmu Kepler zleva Jon Jenkins, Natalie Batalha a Bill Borucki. Zdroj: blog.planethunters.org
Členové týmu Kepler zleva Jon Jenkins, Natalie Batalha a Bill Borucki. Zdroj: blog.planethunters.org

Co ještě vědci vytáhnou z dat od Keplera?

Na záchranu kosmického dalekohledu Kepler by nejspíše sázkaři moc dobrý kurz nevypsali. NASA se samozřejmě ještě pokusí o zázrak, ale výsledky můžeme čekat spíše v řádu týdnů než dní. Na stole jsou v zásadě tři možnosti: snaha rozhýbat nedávno pokažený setrvačník, případně připravit upgrade softwaru a ovládat dalekohled kombinací motorů, zbývajících dvou setrvačníků a tlaku slunečního větru. Tedy pokud by to vůbec šlo. Možná největší naděje se ale upínají k pokusu o rozhýbání setrvačníku, který vypověděl službu vloni v červenci. Existuje totiž šance, že dlouhodobá přestávka zajistila rovnoměrné rozprostření oleje apod.

V neposlední řade je zde i možnost využít Keplera jinak, třeba k hledání planetek, ale to pro nás samozřejmě už tak atraktivní není.

Mezi tím se vedou diskuse o tom, zda Kepler splnil své úkoly a také občas čteme narážky některých lidí, že v NASA pracují blbci, kteří do Keplera namontovali jen o jeden setrvačník více, než je potřeba. Proč šetřili? Předně je nutno říci, že se setrvačníky byly problémy už před startem a prošly nezanedbatelnou přestavbou. Co se jejich počtu týče, v kosmonautice nefunguje vždy selská logika. Na druhou stranu měly čtyři setrvačníky vydržet na dobu primární mise asi 3,5 let, což se nakonec splnilo. Tato délka mise měla zajistit splnění hlavních cílů. Problém ovšem nastal po startu, kdy se ukázalo, že Kepler sice pracuje více méně dobře, ale pozorované hvězdy jsou aktivnější, než se čekalo. K potvrzení řady objevů a splnění hlavního cíle tak bylo potřeba více času a ten už Kepler nedostal.

Hlavním cílem Keplera nejsou objevy konkrétních exoplanet ale spíše zjištění, kolik jich je. Primárním soustem měly být planety zemského typu v obyvatelné oblasti u hvězd typu Slunce. Tedy plus mínus s oběžnou dobou 300-380 dní.

Zatímco šéf týmu Keplera věří, že díky dosud nasbíraným datům budou schopni vynést verdikt i nad existencí těchto planet, astronomka Sara Seager (Massachusetts Institute of Technology) je skeptická. Podle jejího názoru získáme dobrý přehled o výskytu planet s oběžnou dobou maximálně 200 dní. Je sice pravděpodobné, že se podaří najít i planety vzdálenější, na nějaké statistické závěry však data stačit nebudou.

Jak vypadá gyroskop Keplera se můžete podívat na tomto obrázku, jejich uložení uvnitř dalekohledu je pak zobrazeno zde

Zdroj: Nature