Mimořádně: Po sto letech přepsán seznam nejbližších sousedů Slunce!

www.novedalekohledy.cz
Hnědí trpaslíci WISE J104915.57-531906 ma snímku z dalekohledu Gemini. Credit:  NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Hnědí trpaslíci WISE J104915.57-531906 ma snímku z dalekohledu Gemini. Credit: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF

Družice WISE objevila nové sousedy našeho Slunce, poprvé po sto letech se seznam mění.

Zapamatovat si seznam nejbližších hvězdných systémů bude tvrdým oříškem. Alfa Centauri ze sebe asi vykoktá mnoho lidí, na Bardnardovou šipku si už vzpomene málokdo a třetího v pořadí, toho nedá asi nikdo.

Infračervený kombajn WISE prováděl v letech 2010 a 2011 systematické fotografování oblohy, z něhož bude astronomie živena ještě hezkých pár let. Data z WISE se dají použít pro rozličné obory astronomie – od hledání planetek a těles za dráhou Neptunu, přes výzkum galaxií až po nalezení nových sousedů našeho Slunce.

Většinu hvězd v Galaxii tvoří červení trpaslíci, ani jednoho z nich však na obloze pouhým okem neuvidíte. Ještě méně záření pak produkují hnědí trpaslíci – jakási přechodná fáze mezi planetami a hvězdami. Formálně se za hnědého trpaslíka považuje objekt o hmotnosti větší než 13 Jupiterů, který ve svém nitru místo vodíku spaluje deuterium. Ukazuje se však, že hranice mezi planetami a trpaslíky nebude tak ostrá, existuje-li vůbec. Mnoho chladných trpaslíků se podobá například složením atmosféry některým obřím planetám.

Mezi astronomy existuje neoficiální disciplína o to, kdo nalezne nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Zatímco povrch Slunce je rozpálen na 6000°C, červení trpaslíci mají povrchovou teplotu zhruba o polovinu menší a hnědí trpaslíci mohou dosahovat povrchové teploty jen v řádu desítek stupňů Celsia. Není proto divu, že se hledají opravdu ale opravdu špatně. Díky tomu se nabízí otázka, zda se v našem blízkém okolí nenachází řada dosud neodhalených hnědých trpaslíků.

Pohyb páru WISE J104915.57-531906 po obloze od roku 1978. Credit: NASA/STScI/JPL/IPAC/University of Massachusetts
Pohyb páru WISE J104915.57-531906 po obloze od roku 1978. Credit: NASA/STScI/JPL/IPAC/University of Massachusetts

Sousedé našeho Slunce 

A právě tato otázka byla nyní zodpovězena. Téměř po 100 letech se seznam těch úplně nejbližších sousedů Slunce přepisuje. Seznamte se s třetím nejbližším systémem WISE J104915.57-531906 (zkráceně WISE 1049-5319), který se nachází jen 6,5 světelných let daleko v souhvězdí Plachet na jižní obloze.

Pro srovnání: Alfa Centauri, kterou tvoří tři hvězdy, najdeme ve vzdálenosti asi 4,24 světelných let a slavnou Barnardovu šipku, co by hvězdu s největším vlastním pohybem, ve vzdálenosti 5,96 světelných let. Dosud třetí místo okupoval červený trpaslík Wolf 359 (7,78 světelných let). WISE 1049-5319 je nejbližším sousedem našeho Slunce, který byl objeven od roku 1916, kdy byl změřen vlastní pohyb Barnardovy šipky nebo chcete-li od roku 1915, kdy byla objevena Proxima Centauri.

WISE 1049-5319 jsou ve skutečnosti hned dva hnědí trpaslíci, kteří obíhají kolem společného těžiště. K potvrzení objevu napomohl fakt, že astronomové trpaslíky dohledali ve starších pozorováních přehlídek až do roku 1978.

Zdroj: science.psu.edu