Barnardova šipka bez života i bez planet?

www.novedalekohledy.cz
Barnardova hvězda. Autor: Steve Quirk
Barnardova hvězda. Autor: Steve Quirk

Slavná hvězda nebude vhodným přístavem pro obyvatelné planety.

Přestože patří mezi nejbližší hvězdy, na obloze ji nenajdete ani malým dalekohled ze supermarketu. Se svou jasností kolem 9,5 mag zůstávala dlouho bez povšimnutí. Teprve roku 1916 astronom Barnard zjistil, že tato slabá hvězdička bortí středověké představy o hvězdách. Ty byly dlouho přezdívány stálicemi, protože na rozdíl od planet, Měsíce či později známých planetek se po obloze nepohybují. Jistě pohybují, ale pouze vlivem otáčení matičky Země.

Pokud byste se ovšem mohli vydat například do časů dinosaurů, tak byste ještě před tím, než vás něco velkého sežere, zjistili, že hvězdné atlasy jsou zralé na reklamaci. Důvěrně známá souhvězdí nikde. Co to? Inu také hvězdy mají svůj vlastní pohyb, který je ale velmi malý. Věčná sláva Barnardovy hvězdy či někdy také Barnardovy šipky tkví v tom, že se po obloze pohybuje ze všech nestálých stálic nejrychleji. Konkrétně je to 10,3 obloukových vteřin za rok. Za lidský život tak tento hvězdný sprinter urazí asi čtvrtinu měsíčního průměru.

V minulosti se astronomové pokoušeli u Barnardovy hvězdy nalézt exoplanety a v 60. letech se zdálo, že se jim to díky Peteru van de Kampovi povedlo. Jeho objev ovšem nebyl nikdy potvrzen. Van de Kamp tehdy použil právě studium vlastního pohybu hvězdy (astrometrii). Metodu, která sice patří budoucnost ale dosud příliš úspěšná nebyla.

Mohou ale okolo Barnardovy hvězdy obíhat obyvatelné exoplanety? Barnardova hvězda je poněkud podvyživený červený trpaslík (0,15 hmotnosti Slunce) a její zářivý výkon je nula celá nic, nic… no zkrátka jen 0,04% zářivosti Slunce. Obyvatelná oblast tak bude brutálně blízko… podle našeho odhadu ve vzdálenosti jen asi 3 milionů km.

Nová studie vylučuje větší planety

Jieun Choi a jeho kolegové (mezi nimi i velcí odborníci  Geoffrey W. Marcy a Debra A. Fischer) představili soubor 248 měření radiálních rychlostí Barnardovy hvězdy z Lickova a Keckova dalekohledu.

Data byla získána v letech 1987 až 2012, takže se jedná o více než solidní soubor dat. Přesnost měření byla kolem 20 m/s a v posledních 8 letech díky nástupu Keckova dalekohledu 2 m/s.

Výsledek: Barnardova hvězda bude patrně bezdětná. Vědci mohou prakticky vyloučit planety o hmotnosti nad 2 Země s oběžnou dobou pod 10 dní. Kromě toho byly vyloučeny planety o hmotnosti nad 10 Zemí (0,03 Jupiteru) s oběžnou dobou až 2 let.

Mimo jiné tak byly téměř zcela vyloučeny všechny varianty exoplanet, které v 60. letech prezentoval Peter Van de Kamp.

Zdroj: Precise Doppler Monitoring of Barnard’s Star