Nalezeny až čtyři obyvatelné planety u jedné hvězdy?

Západ slunce nebo spíše sluncí na exoplaneta GJ 667 C c, která obíhá okolo červeného trpaslíka v obyvatelné oblasti. Mateřská hvězda je součástí trojhvězdy. Credit: ESO/L. Calçada
Západ slunce nebo spíše sluncí na exoplaneta GJ 667 C c, která obíhá okolo červeného trpaslíka v obyvatelné oblasti. Mateřská hvězda je součástí trojhvězdy. Credit: ESO/L. Calçada

Objev tří až čtyř obyvatelných planet vzbudil rozpaky.


Astronomické přístroje dnes generují obrovské množství dat. Po určitém čase jsou tato data uveřejněna, což je velmi dobře. Oficiální týmy využijí jen část potenciálu dat. Je to jako na půl vymačkaný pomeranč. Kdokoliv může přijít po vás a ze zbytku ještě vymáčknout chutný džus. Podobně vídáme studie nezávislých týmů, které prezentují výsledky z Keplera nebo nejlepšího spektrografu HARPS, který se nachází v Chile.

Philip C. Gregory (University of British Columbia, Kanada) znovu analyzoval data z HARPS a zaměřil se přitom na červeného trpaslíka GJ 667 C. Jedná se o člena trojnásobného hvězdného systému, u kterého byla nedávno objevena možná obyvatelná planeta GJ 667 C c. Planeta má hmotnost asi 4 Země a oběžnou dobu 28 dní. Od své hvězdy dostává 90% záření, co dostává Země od Slunce, takže se jedná minimálně v tomto ohledu o hodně zajímavou planetu.

Philip Gregory ovšem provedl vlastní analýzu a jeho závěry jsou více než překvapující. Potvrzeny byly předešlé dva objevy. Planeta „b“ s oběžnou dobou 7,2 dní a zmíněná „c“ s oběžnou dobou 28 dní. Kromě toho ovšem byly nalezeny další signály, ukazující na existenci planet s oběžnými dobami:

  • Planeta d: 30 dní
  • Planeta e: 39 dní
  • Planeta  f: 53 a / nebo 91 dní. Pravděpodobnější je perioda 91 dní. Údaj 51 dní je podle autora vyvolán spíše aktivitou hvězdy.

Planety „c“, „d“, „e“ se přitom mají nacházet uvnitř obyvatelné oblasti, planeta „f“ se pak díky své protáhlé eliptické dráze dostává do obyvatelné oblasti jen občas.

Hmotnosti jednotlivých planet jsou ovšem spíše odhadem a to ještě spodním:

  • Planeta c: 4,8 Země (původně o něco méně)
  • Planeta d: 3,1 Země
  • Planeta e: 2,4 Země
  • Planeta f: 5,4 Země
Systém Gliese 667 C podle Philipa Gregoryho.
Systém Gliese 667 C podle Philipa Gregoryho.

 

První reakce odborné veřejnosti jsou negativní

Bylo by to krásné, ale bohužel… Studie ještě ani nevychladla a už se na ni svalila kritika. Kupodivu poměrně mírná (alespoň ve srovnání s tím, na co jsme zvyklí). Problémy, které jsou Gregoryho studii vytýkány, jsou zhruba tři:

  1. Gregory využil veřejná data ze spektrografu HARPS, ale nepoužil všechna dostupná data.
  2. Největším problémem je fakt, že takto navržený systém je značně nestabilní a jeho existence je prakticky vyloučena.
  3. Autor studii nedopekl. Chybí tradiční testy, které dokážou odhalit falešné poplachy, vyvolané aktivitou hvězdy apod.

To vše ovšem neznamená, že je celá práce špatná. Některé z nových exoplanet skutečně mohou existovat, je ovšem nutné studii dopracovat a její výsledky upřesnit.

Trojhvězda Gliese 667 

Hvězdu GJ 667 najdeme ve vzdálenosti asi 22 světelných let v souhvězdí Štíra. Hvězdný systém tvoří tři složky. Hvězdy A a B obíhají kolem společného těžiště po značně protáhlé dráze s periodou asi 42 let. V obou případech se jedná o oranžové trpaslíky o hmotnosti asi 0,7 a 0,6 Slunce. Hvězda, která nás zajímá nejvíce, nese označení „C“ a obě své oranžové sestry pozoruje z velké vzdálenosti plných 56 až 215 AU.

Hvězda C je červeným trpaslíkem o hmotnosti třetiny Slunce a svítivosti jen 0,013 Slunce.

V současné době zde máme pět potvrzených planet, které okolo svého slunce obíhají v obyvatelné oblasti. Jedna (HD 40307 g) pak potvrzena zatím nebyla, na druhou stranu již „potvrzená“ Gliese 581 d byla nedávno zpochybněna.

Zdroje: Evidence for Multiple Planets in the Habitable Zone of Gliese 667C: A Bayesian Re-analysis of the HARPS data, @ProfAbelMendez