Bylo Slunce dvojhvězdou?

Horký Jupiter v představách malíře. Credit: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)
Horký Jupiter v představách malíře. Credit: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Vysvětlení existence horkých Jupiterů může být jinde.


První exoplanety, které byly objeveny, se poněkud vymykaly tomu, co známe ze Sluneční soustavy. Jednalo se o obří plynné světy, obíhající velmi blízko svých hvězd. Data z kosmického dalekohledu Kepler i pozemských přehlídek naznačují, že horcí Jupiteři, jak se těmto planetám říká, budou ve vesmíru spíše vzácní. Veřejnost je sice namlsaná na hledání planet zemského typu, astronomy však velmi zajímají také horcí Jupiteři, neboť jsou klíčoví k pochopení vzniku a vývoje planetárních systémů.

Podle dřívějších teorií vznikají horcí Jupiteři dál od hvězdy, kde je k tomu dostatek materiálu a poté migrují směrem k hvězdě. Příčinou migrace mají být interakce mezi planetou a zhuštěninami v disku.

Poslední výzkumy [1] naznačují, že až 50% horkých Jupiterů obíhá kolem své hvězdy pod velkým úhlem nebo dokonce retrográdně (v opačném směru, než v jakém se otáčí hvězda). Podobně skloněné dráhy nejsou normální, neboť planety vznikají z disku prachu a plynu v jehož centru se nachází mladá hvězda. Rovina oběžné dráhy planety by tak měla být přibližně shodná s rovinou rovníku hvězdy. Pokud tomu tak není, měli bychom hledat příčiny v interakci s jinou planetou či hvězdou.
Konstantin Batygin nyní v časopise Nature přichází se zajímavou teorií. Podle jeho závěrů může za migraci velké části horkých Jupiterů interakce s druhou hvězdou v systému, která mohla rozhodit už samotný protoplanetární disk. Mateřská hvězda horkého Jupiteru přitom může být dnes samotná, součástí vícenásobného systému (dvojhvězdy) byla jen pár milionů let po svém vzniku.
Bytygin se domnívá, že 85% až 100% hvězd bylo původně součástí vícenásobného hvězdného systému. Možná také Slunce bylo po svém vzniku součástí dvojhvězdy.
Poznámky:
[1] Sklon exoplanet se určuje obvykle pomoci Rossiterova–McLaughlinova efektu. Astronomové získávají spektrum mateřské hvězdy v okamžiku, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Exoplaneta nejdříve zakryje tu část disku hvězdy, která se k nám vlivem rotace hvězdy přibližuje a poté tu část, která se od nás vzdaluje. Pokud není úhel mezi rovinou rovníku a rovinou oběžné dráhy nulový, je křivka radiálních rychlostí deformovaná.

Zdroj: A primordial origin for misalignments between stellar spin axes and planetary orbits – Nature 491, 418–420 (15 November 2012)

 

 

www.novedalekohledy.cz