Exoplanety u HD 37605 a nový termín

Hobby-Eberly Telescope. Credit: Penn State
Hobby-Eberly Telescope. Credit: Penn State

Astronomové představili objev druhé planety u HD 37605.


Už před pár lety byla u hvězdy HD 37605, která je oranžovým trpaslíkem nepatrně chladnějším a menším než Slunce, objevena planeta HD 37605 b. Se svou hmotností 2,8 Jupiteru nejde o zcela typického horkého Jupitera. Planeta totiž kolem své hvězdy obíhá s periodou 55 dní, což je sice výrazně méně než je oběžná doba Merkuru ve Sluneční soustavě ale je to o dost více, než na co jsme si u horkých Jupiterů zvykli. Někdy se proto hovoří o „teplých Jupiterech“.

Horcí Jupiteři jsou sice snadněji odhalitelní oběma nejúspěšnějšími metodami, avšak typičtí ve vesmíru nebudou. To naznačují nejen dosavadní výsledky Keplera ale také simulace založené na datech ze spektrografů nebo nedávná studie, ve které Becky Enoch zpracovala data z pozemského úspěšného lovce tranzitujících exoplanet SuperWASP. Podle výsledků se zdá, že jen okolo asi 0,4% hvězd podobných Slunci obíhá horký Jupiter.

Ale zpět k HD 37605. Astronomové využili 137 pozorování za posledních 8 let z texaského dalekohledu Hobby-Eberly a z havajského Keckova dalekohledu a objevili planetu HD 37605 c s oběžnou dobou 7,5 roků a hmotností nejméně 3,4 Jupiteru.

Autoři studie se také snažili pomoci pozemského 0,8 metrového dalekohledu APT (Automatic Photoelectric Telescope) a kanadského kosmického dalekohledu MOST nalézt tranzity HD 37605 b. Pokud by planeta tranzitovala, mohli bychom změřit její poloměr a tedy v konečném důsledku odhadnout i hustotu. Pravděpodobnost, že planeta bude tranzitovat, byla ovšem jen 1,6%, a tak asi nepřekvapí, že nakonec žádné tranzity nalezeny nebyly. Cenou útěchy je alespoň potvrzení, že mateřská hvězda patří mezi klidné stálice a její doba rotace bude kolem 58 dní.

Dispositive null

Skutečně však HD 37605 b netranzituje? Vědci zavedli nový termín „dispositive null“.  V praxi tento termín znamená, že tranzity nelze zcela vyloučit, jen nebyly odhaleny použitými dalekohledy, které disponují určitou přesností. Jejich přesnost je ovšem v tomto případě poměrně dostačující, takže tranzity planety „b“ jsou opravdu velmi nepravděpodobné.

Pro vysvětlení nového pojmu použili autoři Michelsonův-Morleyův pokus z druhé poloviny 19. století.  V té době se předpokládalo, že světlo se ve vesmíru šíří prostředím, které se nazývá éter (dodnes je tento termín používán v rozhlasovém slangu). Pokud by takové médium existovalo, pak by rychlost světla musela vzhledem k oběhu Země kolem Slunce záviset na směru, ze kterého přichází. Pokud světlo přichází ze směru proti pohybu Země  kolem Slunce, pak musí mít větší rychlost než v okamžiku, kdy k nám přichází z opačného směru.

Michelsonův-Morleyův pokus přímo nevyloučil, že rychlost světla závisí na směru, z něhož přichází, ale vyloučil, že na to má vliv oběh Země kolem Slunce. Jinými slovy: podle jejich závěrů rychlost světla na směru, odkud přichází, nezávisí nebo na něm závisí velmi málo, pod prahem jejich detekce.

V případě exoplanetárního rybníčku jsou dobrým příkladem exoplanety Fomalhaut b nebo Gliese 581 g. Není zcela správné psát, že planeta nebyla nalezena, neexistuje apod. Správně by mělo být, že naší technikou, která má nějakou přesnost, se nám planetu nepodařilo nalézt. Pokud víme, že jsme schopni najít planetu o takových a takových parametrech a ona nalezena nebyla, pak je pravděpodobné, že neexistuje nebo je zkrátka pod prahem detekce daného přístroje.

Zdroj: The Discovery of HD 37605c and a Dispositive Null Detection of Transits of HD 37605b