Komentář: Před objevem exoplanety u Alfa Centauri B je třeba pokleknout

Exoplaneta u trojhvězdy Alfa Centauri v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada
Exoplaneta u trojhvězdy Alfa Centauri v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada

Švýcaři předvedli brutální nasazení.


Ženevská observatoř je doslova Mekkou hledání exoplanet. Nejvýši ligu ve výzkumu exoplanet tvoří kromě Švýcarů také Američani, u kterých je ovšem špička oboru roztroušena do několika univerzit, NASA apod.


Švýcaři stáli u legendárního spektrografu ELODIE, kterým z Francie v roce 1995 objevili první exoplanetu u hvězdy hlavní posloupnosti. Oba tehdejší objevitelé jsou podepsáni také pod objevem planety u Alfa Centauri B.

V uplynulých dnech vyšla k tomuto objevu tisková zpráva Evropské jižní observatoře, kterou pak papouškovaly některé astronomické weby a média. Pozornost se stočila zejména na fakt, že se jedná o nejbližší exoplanetu a pokud neobjevíme další planety u Alfa Centauri B, či její sestřičky Proximy Centauri a nebo snad nenarazíme na nějaké bližší sousedy bez hvězd či u dosud neznámých hnědých trpaslíků, pak Alfa Centauri B b zůstane naším nejbližším exoplanetárním sousedem napořád.

Objev dostal přízviska jako historický, někdo dokonce napsal, že se jednalo o první exoplanetu zemského typu u hvězdy podobné Slunci (nesmysl) a vše bylo zabaleno do tradiční omáčky tolik typické pro tiskové zprávy.

Abych byl upřímný, když mi přesně před týdnem v neděli večer dorazila informace o objevu exoplanety u Alfa Centauri pod rouškou informačního embarga, žádná velká euforie se nekonala a nepřišla ani později. Alfa Centauri B b určitě není kandidátem na planetu, na jejímž povrchu by se mohl alespoň teoreticky nacházet život. Díky tomu nám může být celkem jedno, zda se nachází 4, 10 nebo 50 světelných let od Země. Dokonce ani na přímé pozorování není vzhledem k malé vzdálenosti od hvězdy vhodná.

Přesto řadím tento objev mezi ty zcela nejvýznamnější a to nejen v oblasti výzkumu exoplanet ale v rámci celé astronomie obecně. Práce, kterou lidé okolo spektrografu HARPS odvedli, je neuvěřitelná. Chtěl jsem původně napsat, že před jejich výkonem musíme smeknout, ale myslím, že ani to by nebylo dostačující.

Objev Alfa Centauri B b je zcela nepochybně nejlepší prací ve výzkumu exoplanet za posledních bezmála 20 let. Astronomové se museli vypořádat nejen s aktivitou mateřské hvězdy, 37 denní periodou rotace, skvrnami v atmosféře hvězdy, granulací ale třeba také s velkým gravitačním vlivem hvězdy Alfa Centauri A.

Nasazení, které předvedli, bylo a promiňte mi ten výraz, brutální. Spektrograf HARPS pozoroval Alfa Centauri B prakticky každou možnou noc. Obvykle 3x za noc v desetiminutových intervalech, které byly od sebe odděleny dvouhodinovou přestávkou. Od února 2008 do léta minulého roku bylo získáno 459 pozorování.

Alfa Centauri B b způsobuje amplitudu výchylky v radiální rychlosti mateřské hvězdy o hodnotě 0,5 m/s. To je prozatímní rekord. Ten předešlý, pokud se nepletu, držela HD10180 b a byl někde kolem 0,8 m/s.

Do redakce nám dorazilo několik dotazů, jak je vlastně možné, že HARPS planetu našel, když je jeho přesnost jen 1 m/s. Přesnost spektrografu HARPS je především ne 1 m/s ale < 1 m/s a vše závisí na aktivitě a jasnosti hvězdy ale ještě více na množství pozorování. Čím více jich máte, tím lepší přesnosti dosáhnete. Pokud chtěli astronomové dosáhnout u Alfa Centauri B b přesnosti 1 m/s, stačilo by jim k tomu teoreticky něco kolem 100 pozorování. Pro přesnost dvakrát větší ovšem museli vynaložit „dvě na druhou“ tedy 4x tolik.

Díky tomu budou objevy podobně malých planet spektrografy zatím spíše vzácností. Udělat téměř 500 pozorování po dobu 4 let u jedné hvězdy si astronomové mohli dovolit pouze díky atraktivnosti, kterou Alfě Centauri dodává její vzdálenost od Země. Něco podobného můžeme čekat za několik málo let snad jen u velmi zajímavých objevů Keplera, na které se nedávno vrhl severní bráška spektrografu HARPS.

Ach ta média

Je docela zajímavé, že média věnovala větší pozornost údajnému objevu „diamantové“ planety 55 Cnc e, než právě Alfa Centauri B b. Paradoxem přitom je, že 55 Cnc e objevena nebyla a údajné diamanty jsou pouze výsledkem možného složení, který vyplivly počítačové simulace. Až budeme na Nový rok vydávat článek s přehledem nejvýznamnějších objevů v letošním roce, bude Alfa Centauri B b zřejmě na prvním místě. Diamantová exoplaneta tam ovšem nebude vůbec, neboť podobných simulací vychází dnes a denně spousta a přikládat této nějakou vážnost pouze díky „diamantovému špeku“, je nesmysl.

 

 

 

www.novedalekohledy.cz