CoRoT: nesouhlasím s kolegou Keplerem

Kosmický dalekohled Corot

Pozorování obou dalekohledů dávají rozdílná data, co se menších exoplanet týče.


Prakticky přesně před rokem jsme psali článek, že data z kosmického dalekohledu Kepler poněkud nesedí se závěry pozemského spektrografu HARPS. Nyní se do podobného konfliktu pouští také dalekohled CoRoT, který hledá exoplanety stejnou metodou jako Kepler. Evropský CoRoT je menší a obíhá kolem Země (Kepler po heliocentrické dráze).

CoRoT zatím objevil asi 20 exoplanet o velikosti Jupiteru a tři z dnes velmi populární a podle Keplera i početné kategorie super-Zemí a Neptunů. Jedná se o super-Zemi CoRoT-7 b a dvojici planet o podobné velikosti jako Neptun (CoRoT-24 b a c).

Kdyby si vzal CoRoT za své data z Keplera, měl by nalézt asi 12 ± 2 exoplanet o poloměru 2 až 4 Zemí a oběžné době menší než 20 dní u hvězd podobných Slunci. Jenomže našel jen jednu (CoRoT-24 c) a s přihlédnutím k nepotvrzeným objevům jich našel sotva polovinu. Kde je problém? Data z Keplera nejsou zcela kvalitní. Pro statistické úvahy a hrátky se neberou potvrzené objevy ale kandidáti, přičemž se bere v úvahu pravděpodobnost existence. Pokud tedy vědci dojdou k pravděpodobnosti 90%, znamená to, že z 1000 exoplanet nějakého typu jich existuje 900. Zakopaný pes tedy může být například ve špatném odhadu pravděpodobnosti. Podobně mimochodem hovoří také jiný evropský tým – viz náš nedávný článek.

Zdroj: Detection of Neptune-size planetary candidates with CoRoT data. Comparison with the planet occurrence rate derived from Kepler