Chondrit, Credit: NASA's Goddard Space Flight Center/Chris Smith
Chondrit, Credit: NASA’s Goddard Space Flight Center/Chris Smith

Objev metanu v atmosféře jakékoliv planety je vždy tak trochu svátkem.

Pokud se podaří v atmosféře planety odhalit stopy metanu, je to vždy poměrně atraktivní zjištění. Je-li metan objeven navíc v atmosféře planety zemského typu, omdlévají současně geolog i astrobiolog. Metan totiž může značit přítomnost vulkanické činnosti ale také života.

Vzpomeňme na rozruch, který vyvolal objev metanu v atmosféře Marsu. Jeho původ se dodnes nepodařilo jednoznačně objasnit. Okolo Marsu přitom obíhají sondy, na povrchu pracují rovery. V případě exoplanet budeme mít mnohem méně informací.

Někteří vědci upozorňují, že metan může mít ještě jeden, podstatně prozaičtější původ. Do atmosféry planety ho mohou dopravit meteoroidy.

Podle odhadů je Země obohacena každoročně o 40 tisíc tun mikrometeoroidů. Může se to zdát jako přehnané číslo, když uvážíme, že nález meteoritu je poměrně vzácnou záležitostí ale mnoho z vesmírných vetřelců dopadá do neobydlených oblastí. Velká část také shoří v atmosféře, kde je zřejmě odpovědná za přítomnost nočních svíticích oblaků.

Na Mars by mohlo dle odhadů dopadat kolem 12 tisíc tun materiálu, což je málo na to, aby se tím vysvětlila přítomnost metanu v atmosféře. Jenomže v případě exoplanet se často setkáváme s daleko extrémnějším prostředím. Nemusíme chodit daleko, v době kosmického bombardování po vzniku Sluneční soustavy dostávala Země příděl kosmického materiálu až 10 000x více než dnes. Mnoho vědců se domnívá, že to byly právě meteoroidy a komety, které k nám dopravily organické sloučeniny a možná i vodu. Do atmosfér některých exoplanet mohly zase mikrometeoroidy dopravit velké zásoby metanu.

Zdroj: astrobio.net

 

 

Reklama