Astronomové žádají veřejnost o penízky na hledání planety u Alfa Centauri

Astronomové žádají veřejnost o penízky na hledání planety u Alfa Centauri

4 167
 Observatoř Cerro Tololo v Chile. Credit: San Francisco State University.
Observatoř Cerro Tololo v Chile. Credit: San Francisco State University.

Debra Fischer potřebuje dolary na hledání exoplanety u jednoho z nejbližších hvězdných systémů.

Dvě věci v exoplanetární džungli dokáží probudit vášně laické veřejnosti více, než vše ostatní dohromady: nalezení planety podobné Zemi a planety u nejbližší hvězdy…samozřejmě nejbližší po Slunci.

Alfa Centauri je trojhvězdou, dvě složky obíhají blízko sebe, ta třetí je od nich vzdálená a její název se učí i děti ve škole. Alfa Centauri C alias Proxima Centauri je po Slunci nejbližší hvězdou. Nalezení nejbližší možné exoplanety by samozřejmě byl objev, který by se na titulních stránkách vyjímal velmi hezky.

Jenomže léta hledání k úspěchu nevedla. Netřeba ovšem propadat beznaději. Pro hovoří fakt, že u trojhvězd exoplanety nalezeny byly (viz Gliese 2/2012) a také ten, že nenalezení můžeme přisoudit naší technice. Byla by přílišná náhoda, kdyby zrovna okolo některé z hvězd v Alfě Centauri obíhala tranzitující exoplaneta. Pravděpodobnost, že dráha planety bude vhodně orientována je řádově v jednotkách procent. Přímé zobrazení je pro nalezení planet typu Země, či několika Zemí nepoužitelné a tak nám zbývá měření radiálních rychlostí.

Spektrum obou hvězd sleduje několik týmů, stabilně pak známá odbornice na exoplanety Debra Fischer (Yale University). Zatím víme jediné, okolo žádné z hvězd systému Alfa Centauri neobíhá obří plynná planeta. Zejména ne na vnitřní dráze. Jako vhodnější planetární matka se zdá hvězda s označením B.

Fischer hledá exoplanety u Alfy Centauri na chilské observatoři Cerro Tololo. Radiální rychlosti není třeba měřit každou noc, pro tyto účely stačí 20 pozorovacích nocí za rok. Provoz astronomické techniky ovšem není levnou záležitostí. Jedná noc na dalekohledu v tomto konkrétním případě vyjde na 1650 dolarů (30 500 Kč). Bohužel granty od mecenášů jako NASA nebo Národní vědecká nadace použít nelze.

Fischer se proto skrze slavnou Planetární společnost obrací na veřejnost. Přispět můžete třeba jen částkou 33 dolarů (610 Kč), za které bude uhrazeno 10 minut pozorování.

Podobná kampaň zdá se není první a ani poslední. David Kipping nedávno sháněl 10 tisíc dolarů na zakoupení počítače pro hledání exoměsíců v datech z Keplera. A požadovanou částku od lidí opravdu vybral (viz článek). Bude Debra Fischer stejně úspěšná?

Darovací formulář na webu Planetární společnosti – odkaz.

 

 

4 komentáře

  1. Přijde mě to být z hlediska vědeckého jako naprostá blbost vyčerpávat prostředky na takovýto výzkum. Může to být popularizační, ale 5 světelných let je pro nás je pro nás prakticky stejně vzdálených jako 50 světelných let.

    To je jako jít hledat ropu do Mladé Boleslavi, protože kdyby se tam náhodou našla, tak to bude na článek ve všech novinách…

Komentáře