Na Kanárských ostrovech byl uveden do provozu nejvýkonnější lovec exoplanet

Dalekohled TNG na Kanárských ostrovech. Autor: Giovanni Tessicini
Dalekohled TNG na Kanárských ostrovech. Autor: Giovanni Tessicini

Spektrograf HARPS-N spatřil první světlo.


Přístroj HARPS, který je instalován na dalekohledu v Chile, zná asi většina čtenářů. Jedná se o nejlepší spektrograf pro výzkum exoplanet pomoci metody měření radiálních rychlostí. Jeho nevýhodou je ovšem fakt, že nedohlédne na severní oblohu, což by se hodilo zejména v současné době, kdy máme ve vesmíru kosmický dalekohled Kepler. Zorné pole Keplera je pro HARPS v Chile nedostupné.

Astronomové proto postavili severní (N) variantu tohoto slavného spektrografu, která bude dokonce ještě výkonnější a v případě jasných hvězd dokáže jít s přesností pod 1 m/s.

HARPS-N měl být původně instalován na dalekohledu Williama Herschela, který se nachází na Kanárských ostrovech. Zdejší observatoř na hoře Roque de los Muchachos patří mezi nejlepší světová místa pro astronomická pozorování. Nakonec však vyhrál jeho soused – Národní dalekohled Galileo (Telescopio Nazionale Galileo – TNG). Italský dalekohled má průměr 3,58 m a v provozu je od roku 1998.

Původně stavělo HARPS-N mezinárodní konsorcium v čele s Harvard University in Cambridg, ale z důvodů ekonomické krize přebrala v roce 2010 otěže Ženevská observatoř. Švýcaři tak získávají v rámci metody měření radiálních rychlostí téměř monopolní postavení. Nejen že budou mít pod palcem oba spektrografy HARPS, ale ve Francii mají menší spektrograf SOPHIE, který nahradil legendární ELODIE (objevitele první exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti).

 

Dalekohled TNG na Kanárských ostrovech. Autor: Giovanni Tessicini
Dalekohled TNG na Kanárských dalekohled. Autor: Giovanni Tessicini

Jednou z novinek bude laserový hřebenový filtr pro kalibraci spektrografu. Jedná se o relativně novou technologii, založenou na kvantové mechanice. Za tento postup, který má značné důsledky pro spektrografii, dostali John L. Hall (USA) a Theodor W. Hänsch (Německo) v roce 2005 Nobelovou cenu za fyziku.

Laserový hřebenový filtr využívá velmi krátké pulsy laserového světla k vytvoření frekvenčního hřebenu, neboli optických značek různorodých frekvencí s konstantní mezerou mezi sebou. Díky tomu dojde k vytvoření velmi přesného měřítka, které je nutné k přesné kalibraci spektrografu.

Hlavním úkolem HARPS-N je ověřování kandidátů, které objevil Kepler. Spektrograf bude nejen kandidáty ověřovat nezávislou metodou, ale zároveň určovat jejich hmotnost.

První světlo spatřil HARPS-N 23. března. V nejbližších dnech by pak mělo začít pozorování kandidátů od Keplera. Nelze ovšem očekávat záplavy potvrzených kandidátů. V hledáčku jich bude patrně jen několik desítek. Pozorovací čas spektrografu je totiž omezený, na dalekohledu jsou instalovány i další vědecké přístroje. Hlavní období, ve kterém bude spektrograf pozorovat, je od dubna do října, kdy je velmi dobře viditelné zorné pole Keplera, které se nachází převážně v souhvězdí Labutě. Sekundárním cílem HARPS-N je výzkum exoplanet u blízkých jasných hvězd.

Při „zrození“ nového přístroje nemohlo chybět šampaňské, podívejte se: http://www.tng.iac.es/news/2012/03/25/harpsn_fl/