Evropa dojela na špatnou PR politiku, objev roku vyfoukli Američani

Systém GJ 667 na obloze. Credit: Guillem Anglada-Escudé
Systém GJ 667 na obloze. Credit: Guillem Anglada-Escudé

Kdo vlastně objevil exoplanetu GJ 667C c?


Psali jsme o tom vloni i před pár dny. Astronomové objevili exoplanetu o hmotnosti 4,5 Země, která obíhá okolo své mateřské hvězdy v obyvatelné oblasti. No jo… ale kteří astronomové vlastně za objevem stojí?
Zatímco tranzitní fotometrii můžete provozovat i doma na dvorku (byť s výzkumem exoplanet moc nepohnete), měření radiálních rychlostí je metoda pro ty nejlepší z nejlepších. Abyste mohli objevit exoplanetu touto metodou, potřebujete špičkový dalekohled, špičkový spektrograf a k dokonalosti vybroušené postupy analýzy. Není divu, že tento obor není nikterak velký. Proti sobě fakticky stojí jen dva týmy. Ten první je z Evropy, svou největší baštu má na univerzitě v Ženevě a přístroje ve Francii (spektrograf SOPHIE) a zejména pak v Chile (spektrograf HARPS).


Druhý tým má základnu v USA a používá zejména spektrograf HIRES na Keckově dalekohledu na Havaji.

Oba týmy se znají, jejich členové se běžně setkávají a obecně se dá říci, že se jedná o dobré přátelé. Rivalita je ovšem i zde a to někdy opravdu velká. Jeden tým dělá vše proto, aby svému konkurentovi pořádně stížil možnost přebírání dat apod. Výzkum exoplanet je drahou záležitostí, takže i zde vidíme snahy o patřičné zmedializování i méně důležitého objevu.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele

Příběh exoplanety GJ 667C c se začal psát 21. listopadu 2011. V ten den se objevila online verze studie The HARPS search for southern extra-solar planets XXXI. The M-dwarf sample. Na 77 stranách rozebrali evropští astronomové pod vedením X. Bonfilse práci spektrografu HARPS v oblasti hledání exoplanet u červených trpaslíků. Pár řádků ve studii bylo věnováno i zmíněné exoplanetě. Ta v tu chvíli namlsala jen hrstku lidí, kteří obor pečlivě sledují. Zajímavá byla hlavně zmínka o tom, že exoplaneta dostává od své hvězdy 90% záření co Země od Slunce. Ve studii byla také informace o tom, že se připravuje studie, věnovaná pouze této prominentní exoplanetě, která je zatím v preprintu (předtisková verze).

Dvě exoplanety u hvězdy GJ 677 C. Credit: Guillem Anglada-Escudé
Dvě exoplanety u hvězdy GJ 677 C. Credit: Guillem Anglada-Escudé

Tím informační kampaň evropských astronomů skončila. Žádná tisková zpráva, žádná konference, nic. Exoplanety.cz byly dokonce jedním z mála webů na světě, který objev tehdy představil jako oficiální a pracoval s ním dál (zmínka o GJ 667C c se objevila i v dalších článcích a webech). V češtině tak možná vyšlo o této exoplanetě více než v anglickém či jiném jazyce.

Před pár dny (2. února) vydala Kalifornská univerzita Santa Cruz tiskovou zprávu s početnou sbírkou líbyvých obrázků. Objevu GJ 667C c si tak se zpožděním více než 2 měsíců všimly i astronomické weby a novináři. Ve stejný den vyšla i studie A planetary system around the nearby M dwarf GJ 667C with at least one super-Earth in its habitable zone, kterou vede Guillem Anglada-Escudé.

Složení obou týmů se ovšem dost radikálně liší. Když pomineme určitou fluktulaci vědů, lze říci, že první studii vydali Evropané a druhou lidé z USA (nebo napojení na americké univerzity).

Něco podobného není v astronomii nikterak vyjímečné. Běžně se stává, že objev učiní dva na sobě nezávislé týmy. Jenomže v tomto případě je situace komplikovanější. Američané totiž k objevu použili veřejná data ze spektrografu HARPS, rozšířili je o své data z dalekohledů Magellan a Keck a s pompou představili obyvatelnou planetu. Evropané tak mohou utřít…

Zatímco v americké studii zmínku o datech z HARPS najdeme a dokonce tam najdeme i odkaz na zmíněnou evropskou studii, v tiskové zprávě není o spektrografu HARPS či významu evropských astronomů ani slovo. Americký „objev“ přitom byl založen  ze 78% na evropských datech.

Podle informací, které mají exoplanety.cz k dispozici, vyjde toto pondělí další studie pod vedením X. Delfosse. Jedná se o výše zmíněnou studii evropských astronomů, která se bude věnovat pouze GJ 667C c. Ve stejný den by údajně měla vyjít také tisková zpráva Evropské jižní observatoře, v níž bude oznámen objev obyvytelné exoplanety u hvězdy GJ 667 C. Bohužel Evropa svůj velký objev zveřejní až jako druhá v pořadí a je docela nepravděpodobné, že někoho z novinářů taková informace ještě zaujme. Uvidíme, co bude studie a tisková zpráva obsahovat, k tématu se ještě určitě vrátíme.

Zdroj: http://ksjtracker.mit.edu