Je GJ 667C c novou obyvatelnou exoplanetou?

Obyvatelná exoplaneta v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada
Obyvatelná exoplaneta v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada

Ve sdělovacích prostředcích se před pár dny objevily informace o obyvatelné exoplanetě GJ 667C c.


Pokud sledujete dění v oblasti výzkumu exoplanet podrobněji, pak vás oznámení objevu exoplanety GJ 667C c nepřekvapilo. Nejedná se o starý a přežvýkaný objev, to jen náš web o něm psal ke konci listopadu, kdy ještě nebyl oficiální.


Lidé okolo spektrografu HARPS představili exoplanetu GJ 667C c společně s výsledky dlouhodobého průzkumu červených trpaslíků. O exoplanetě, která se má nacházet v obyvatelné oblasti bylo ovšem ve studii věnováno jen několik řádků, které byly navíc trochu zmatečné (některé údaje příliš neodpovídali realitě nebo se lišily v konfrontaci s přiloženou tabulkou). Před pár dny pak vyšla samostatná studie a tisková zpráva o objevu.

Dvě „céčka“ v názvu nejsou překlepem. Druhé a menší značí, že u mateřské hvězdy byla již jedna exoplaneta objevena, to první pak deklaruje, že samotná mateřská hvězda je součástí vícenásobného hvězdného systému.

GJ 667 najdeme ve vzdálenosti asi 22 světelných let v souhvězdí Štíra. Hvězdný systém tvoří tři složky. Hvězdy A a B obíhají kolem společného těžiště po značně protáhlé dráze s periodou asi 42 let. V obou případech se jedná o oranžové trpaslíky o hmotnosti asi 0,7 a 0,6 Slunce. Hvězda, která nás zajímá nejvíce, nese označení „C“ a obě své oranžové sestry pozoruje z velké vzdálenosti minimálně 230 AU.

Hmotnost hvězdy „C“ se odhaduje na třetinu Slunce. Mezinárodní tým astronomů získal během čtyř let na 143 radiálních rychlostí hvězdy spektografem HARPS, které rozšířil o 41 z dalších spektrografů.

Schéma planetárního systému u hvězdy GJ 667 C. Credit: UC Santa Cruz
Schéma planetárního systému u hvězdy GJ 667 C. Credit: UC Santa Cruz

 

U hvězdy GJ 667 C byly nalezeny celkem tři možní kandidáti s oběžnými dobami 7,2; 28 a 75 dní. Prvním z nich je GJ 667 C b, který byl již potvrzen v roce 2009 a má hmotnost 5,7 Zemí. Druhou exoplanetou je GJ 667 C c a třetí kandidát s oběžnou dobou 75 dní zatím potvrzen nebyl.

GJ 667 C c má hmotnost nejméně 4,5 Země a okolo hvězdy obíhá s periodou 28 dní po protáhlejší dráze (excentricita bude menší než 0,28). Planeta dostává od své mateřské hvězdy přibližně 90% záření, které dostává Země od Slunce.

Je tedy GJ 667 C c zatím nejlepším kandidátem na obyvatelnou exoplanetu? Těžko říct, o toto privilegium se pere s exoplanetou Kepler-22 b.

Rozdíly:

  • Kepler-22 b byla objevena tranzitní metodou, takže známe poloměr ale neznáme hmotnost (u GJ 667 C c je tomu přesně naopak).
  • Kepler-22 b patrně obíhá po kruhové dráze.
  • Kepler-22 b obíhá okolo hvězdy podobné Slunci.
  • Kepler-22 b dostává o 10% více záření než Země (GJ 667 C c napak o 10% méně)

Zdroj: A planetary system around the nearby M dwarf GJ 667C with at least one super-Earth in its habitable zone