Je GJ 667C c novou obyvatelnou exoplanetou?
Obyvatelná exoplaneta v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada
Ve sdělovacích prostředcích se před pár dny objevily informace o obyvatelné exoplanetě GJ 667C c.
Pokud sledujete dění v oblasti výzkumu exoplanet podrobněji, pak vás oznámení objevu exoplanety GJ 667C c nepřekvapilo. Nejedná se o starý a přežvýkaný objev, to jen náš web o něm psal ke konci listopadu, kdy ještě nebyl oficiální.
Lidé okolo spektrografu HARPS představili exoplanetu GJ 667C c společně s výsledky dlouhodobého průzkumu červených trpaslíků. O exoplanetě, která se má nacházet v obyvatelné oblasti bylo ovšem ve studii věnováno jen několik řádků, které byly navíc trochu zmatečné (některé údaje příliš neodpovídali realitě nebo se lišily v konfrontaci s přiloženou tabulkou). Před pár dny pak vyšla samostatná studie a tisková zpráva o objevu.
Dvě „céčka“ v názvu nejsou překlepem. Druhé a menší značí, že u mateřské hvězdy byla již jedna exoplaneta objevena, to první pak deklaruje, že samotná mateřská hvězda je součástí vícenásobného hvězdného systému.
GJ 667 najdeme ve vzdálenosti asi 22 světelných let v souhvězdí Štíra. Hvězdný systém tvoří tři složky. Hvězdy A a B obíhají kolem společného těžiště po značně protáhlé dráze s periodou asi 42 let. V obou případech se jedná o oranžové trpaslíky o hmotnosti asi 0,7 a 0,6 Slunce. Hvězda, která nás zajímá nejvíce, nese označení „C“ a obě své oranžové sestry pozoruje z velké vzdálenosti minimálně 230 AU.
Hmotnost hvězdy „C“ se odhaduje na třetinu Slunce. Mezinárodní tým astronomů získal během čtyř let na 143 radiálních rychlostí hvězdy spektografem HARPS, které rozšířil o 41 z dalších spektrografů.
Schéma planetárního systému u hvězdy GJ 667 C. Credit: UC Santa Cruz
U hvězdy GJ 667 C byly nalezeny celkem tři možní kandidáti s oběžnými dobami 7,2; 28 a 75 dní. Prvním z nich je GJ 667 C b, který byl již potvrzen v roce 2009 a má hmotnost 5,7 Zemí. Druhou exoplanetou je GJ 667 C c a třetí kandidát s oběžnou dobou 75 dní zatím potvrzen nebyl.
GJ 667 C c má hmotnost nejméně 4,5 Země a okolo hvězdy obíhá s periodou 28 dní po protáhlejší dráze (excentricita bude menší než 0,28). Planeta dostává od své mateřské hvězdy přibližně 90% záření, které dostává Země od Slunce.
Je tedy GJ 667 C c zatím nejlepším kandidátem na obyvatelnou exoplanetu? Těžko říct, o toto privilegium se pere s exoplanetou Kepler-22 b.
Rozdíly:
- Kepler-22 b byla objevena tranzitní metodou, takže známe poloměr ale neznáme hmotnost (u GJ 667 C c je tomu přesně naopak).
- Kepler-22 b patrně obíhá po kruhové dráze.
- Kepler-22 b obíhá okolo hvězdy podobné Slunci.
- Kepler-22 b dostává o 10% více záření než Země (GJ 667 C c napak o 10% méně)
Související články:
- Spitzer: druhé rendez-vous se slavnou exoplanetou
- Mají astronomové v rukou obyvatelnou exoplanetu, o které se nemluví?
- 55 Cnc e: kosmický dalekohled Spitzer si dal rande s novou celebritou
- Čeští a Slovenští astronomové se podíleli na možném objevu exoplanety „novou“ metodou
- Kosmický dalekohled Corot objevil novou exoplanetu
Planeta krouzici kolem hvezdy typu cerveny trpaslik (trida M) je z principu neobyvatelna! Ze dvou zakladnich duvodu: Prvnim a rozhodujicim faktorem je, ze cerveny trpaslik rozhodne neni klidnym „sluncem“ jako je to nase, ale cas od casu chrli smrtici erupce v mnohem vetsim rozsahu, nez to zname z hvezd slunecniho typu (zluty trpaslik, G trida). Tyto erupce dokonale sterilizuji cokoli ziveho v cele planetarni soustave teto hvezdy. Druhym faktorem je to, ze se obyvatelna zona nachazi v prilisne blizkosti u hvezdy, v dusledku cehoz ma „obyvatelna“ planeta vazanou rotaci k hvezde, podobne jako ma vazanou rotaci Mesic vuci Zemi. Jiste si dovedete predstavit teploty na strane stale privracene k hvezde a teploty na odvracene strane. A je tu vlastne i treti duvod, pro ktery jsou cerveni trpaslici nevhodni pro zivot. Jejich zareni je velmi slabe v oboru ultrafilalovem, coz je ovsem podminka pro vyvoj zivota, tak jak ho zname na Zemi. Z techto duvodu jsou cerveni trpaslici, mimochodem nejpocetnejsi typy hvezd vubec ve vesmiru, zcela nevhodni pro zivot. Ackoli z hlediska delky zivota hvezdy na hlavni posloupnosti by byli nejvhodnejsimi kandidaty (ziji desitky az stovky mld. let), predchozi tri faktory je zcela vyrazuji z uvazovani o zivotu.
bojodun Odpověď:
Únor 12th, 2012 v 15:24
K prvnímu bodu: rozhodně nelze říct, že všichni červení trpaslíci jsou neklidné hvězdy, stejně jako, že všechny hvězdy třídy G jsou stejně klidné jako naše slunce. Pokud by byla skutečně pravda, že všichni červení trpaslíci vyvrhují vzhledem ke své hmotnosti, takové množství materiálu, pak by neplatila premisa, že žádný červený trpaslík ještě neopustil hlavní posloupnost, ve skutečnosti snadnou matematikou dojdete k tomu, že pokud by erupce byly stejně silné jako na slunci a byly by častější, byla by životnost červeného trpaslíka stejná nebo, dokonce nižší než žlutého, čemuž ale stav pozorovaný ve viditelném vesmíru, rozhodně nenapovídá.
Druhý bod:vázaná rotace je sice značná nevýhoda(pominu možnost exoměsíců, které by tuto nevýhodu eliminovaly) a teoriticky by byla obyvatelná jen zóna soumraku, nikde se, ale neříká, že by se nemohlo jednat o vodní svět, kde by tepelná cirkulace značně rozšířila obyvatelnou oblast, navíc se jedná o trojhvězdu a temná strana by mohla dostávat podobně tepla jako Neptun od Slunce(2x třída K ve vzdálenosti 230AU), což by také mohlo trochu pomoci.
Třetí bod je částěčně spojen s bodem č. 2, protože planeta UV záření dostává opět podobně jako neptun, pokud by se tedy na planetě nenacházela ozónová vrstva, mohla by dostávat stejně UV záření jako Země.
Z čehož tedy plyne, že planeta klidně obyvatelná být může, ale určitě ne pro nás, nevím jak by se mi líbilo(a hlavně srdci) vážit 450 kg:-)
kesumandle Odpověď:
Únor 12th, 2012 v 19:12
Zkus si dat do vyhledavace promenna hvezda, nebo cerveny trpaslik a studuj, nebo se obrat na jekohokoli astronoma s dotazem, co to je hvezda tridy M. Samozrejme, ze hvezdy o totozne hmotnosti a totozneho stari a tozoneho chemickeho slozeni maji identicke projevy. Nemuze platit na jedne hvezde jina fyzika a jina chemie nez na jine hvezde, zijeme v jednom vesmiru, kde plati tytez prirodni zakony. Hvezdy typu Slunce jsou problemem pouze v zacatcich, kdy je jejich zivot divoky. Pro zivot jsou vhodne i oranzove hvezdy (trida K), ovsem u tech oranzovych je sirka ekosfery velmi uzka. Problem je take s hmotnymi exoplanetami typu Jupiter. Jsou-li v dane soustave vice nez dve, tak vyhazou terestricke planety pryc, anebo je nechaji spadnout na materskou
hvezdy. Pokud tam neni zadna, jsou terestricke planety trvale vystaveny tezkemu bombardovani od Oortova mracna komet a od teles Kuiperova pasu.
Konecne ta terestricka planeta v ekosfere musi mit dost hmotny mesic, aby drzel jeji rotacni osu v jednom smeru, tj. aby se nekejvala prilis,
protoze to pak jsou drasticke zmeny klimatu, viz Mars. Dulezita je take dodavka dostatecneho mnozstvi vody pro oceany, jinak nevznikne deskova tektonika a je po zivote. Venuse nema skoro zadnou vodu,
ac je jinak hmotnosti a rozmery prakticky rovna Zemi. Zkratka tech podminek pro zivot je daleko vice, napr. dostatecne silne magneticke pole planety, ktere odklonuje kosmicke zareni, atd… Bavit se o obyvatelnych planetach jako by to byly housky na krame, jako by to byla brnkacka vsude pritomna, je opravdu spise usmevne a pusobi to jako by to bylo inspirovano odnekud ze sfery „Erich von Däniken“ :-)
admin Odpověď:
Únor 12th, 2012 v 19:58
Myslím, že podmínky obyvatelnosti apod. tu popisujeme často. Není možné to v každém článku opakovat. Rozhodně neděláme web ala Daniken.
bojodun Odpověď:
Únor 13th, 2012 v 14:09
Asi takhle… na netu si můžeš přečíst desítky studií, že červení trpaslíci mohou hostit život. Červený trpaslík není jen červený trpaslík, je to nejčasteji rozšířený typ hvězd, jen v základním rozdělení rozeznáváme deset typů, pak je tu ještě metalicita a další faktory, doufám, že nechceš tvrdit, že se všichni chovají stejně. Další věc u exoplanety u trpaslíka, zrovna žádný měsíc neptřebuješ, tam ho nahradí samotná hvězda. Teorie o tom, že v případě výskytu planet velikosti Jupiteru znamená vystřelení menší planet také zrovna neplatí, jelikož ji vyvrací Gliese_876 a Kepler 20, ony totiž počítačové modely nemohou být nikdy úplně přesné, protože v nich vždy bude chybět spousta neznámých.
Jinak samozřejmě, že tvrdit, že nějaká planeta je 100% obyvatelná a určitě hostí život je nesmysl(navíc jsem nic takového netvrdil), ale úplně stejný nesmysl je tvrdit, že 100% obyvatelná být nemůže, to je úplně to samé jako tvrzení že je země placatá.