Našli astronomové prstenec exoplanety?

Prstenec obklopující planetu či hnědého trpaslíka zakrývá blízkou hvězdu. Credit: Michael Osadciw/University of Rochester
Prstenec obklopující planetu či hnědého trpaslíka zakrývá blízkou hvězdu. Credit: Michael Osadciw/University of Rochester

Vzdálenou hvězdou zakrývá prstenec, není ale jasné, jaký objekt obklopuje.


Jasnost hvězdy se může periodicky měnit a to z fyzikálních důvodů (například u pulzujících proměnných hvězd) ale také z důvodů, že nám něco hvězdu zakrývá. Zvykli jsme si na to, že takovým objektem může být jiná hvězda (zákrytová dvojhvězda) nebo exoplaneta.


Eric Mamajek z University of Rochester nedávno využil data ze slavného projektu SuperWASP, který se zaměřuje na hledání exoplanet a polské přehlídky ASAS (All Sky Automated Survey) a ve světelné křivce jedné z hvězd nalezl světelnou křivku, která neodpovídá ani jedné z výše popsaných příčin proměnnosti hvězdy.

Je velmi pravděpodobné, že hvězdu s romantickým názvem 1SWASP J140747.93-394542.6 zakrývá soustava prstenců, jenž obklopuje jejího průvodce, který ovšem před hvězdou nepřechází, takže v analyzovaných datech jsme o něm nic nezjistili.

Prstenec není celistvý ale jsou v něm patrně mezery. Odhaleny byly celkem čtyři prstence, které dostaly neformální názvy podle míst spojených s objevem: Rochester, Sutherland, Campanas a Tololo.

Před astronomy jsou nyní dvě klíčové otázky. Především je nutné zjistit, jaký typ objektu je prstenci obklopen. Ve hře je menší hvězda, hnědý trpaslík nebo hmotnější planeta. Domoci k tomu mohou přímé záběry objektu pomoci některého z obřích dalekohledů (patrně VLT) nebo měření radiálních rychlostí hvězdy 1SWASP J140747.93-394542.6, díky kterým určíme hmotnost objektu.

Mezery v prstenci by mohla způsobovat existence dalšího objektu. V závislosti na typu mateřského tělesa máme ve hře tři možnosti: soustava hvězda x planeta, hnědý trpaslík x planeta nebo dokonce planeta x měsíc.

Zdroj: rochester.edu