Vyberte nejvýznamnější objev roku v oblasti exoplanet

Vyberte nejvýznamnější objev roku v oblasti exoplanet

3 266
Exoplaneta Kepler-20 e v představách malíře. Credit: NASA/Ames/JPL-Caltech
Exoplaneta Kepler-20 e v představách malíře. Credit: NASA/Ames/JPL-Caltech

Vybrali jsme to nejdůležitější, co bylo v letošním roce objeveno v našem oboru.


Nepodlehli jsme a do výběru jsme nedali pouze atraktivní objevy ale všechny, které podle našeho mínění posunuly naše znalosti o exoplanetách výrazně kupředu. Objevy jsou řazeny chronologicky, na konci článku naleznete anketu, ve které můžete dát svůj hlas až třem objevům!

 

1. Kepler-10 b: v lednu byl představen objev první kamenné planety kosmickým dalekohledem Kepler. Hmotnost exoplanety je 4,6 Země a poloměr 1,4 Země. Kolem své mateřské hvězdy ovšem obíhá s periodou jen 20 hodin, takže teplota na povrchu bude asi 1500°C. Podrobnosti.

 

2. Kepler-11: Kepler objevil u jedné hvězdy hned šest planet. Většina z nich jsou patrně super-Země nebo mini verze našeho Neptunu. Pět z planet má kratší oběžnou dobu než Merkur. Podrobnosti.

 

3. Planety bez Sluncí: mezinárodnímu týmu se patrně podařilo nalézt planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy. Na základě objevu 10 bludných planet se jejich celkový počet odhadl až na 400 miliard, což by bylo více než je hvězd v Galaxii. Podrobnosti.

 

4. Kepler-16 (AB) b: exoplaneta obíhá s periodou 228 dní kolem dvojhvězdy. Hmotnost planety se pohybuje kolem 0,33 Jupiteru, poloměr pak 0,75 Jupiteru. Podrobnosti.

 

Systém Kepler-16 v představách malíře. Credit: NASA
Systém Kepler-16 v představách malíře. Credit: NASA

 

5. Planet Hunters: běžní uživatelé internetu rok klikali do zblbnutí a prohledávali světelné křivky z dalekohledu Kepler. Ke konci roku pak do odborného tisku šli první dva kandidáti, nalezení běžnými „smrtelníky“. Podrobnosti.

 

6. HD 85512 b: exoplaneta ulovena evropským spektrografem HARPS má hmotnost 3,6 ± 0,5 Zemí. kolo svého slunce obíhá ve vzdálenosti 0,26 AU s periodou 58,4 dní po mírně eliptické dráze (e = 0,11). Oběžná doba i velká poloosa jsou sice menší ve srovnání s Merkurem ve Sluneční soustavě, mateřská hvězda je však podstatně chladnější a vyzařuje méně záření než naše Slunce. Díky tomu se HD 85512 b nachází na vnitřním okraji obyvatelné oblasti. Podrobnosti.

 

7. HARPS: balík exoplanet: evropští astronomové našli 50 nových exoplanet. Mnohé z nich mají kamenný povrch. Podrobnosti.

 

8. GJ 667C c: zatím ne zcela oficiální objev exoplanety spektrografem HARPS. Planeta má hmotnost 3,8 Země a obíhá v obyvatelní oblasti červeného trpaslíka. Dostává 90% záření co dostává Země od Slunce. Podrobnosti.

 

9. Kepler-22 b: první potvrzená exoplaneta v obyvatelné oblasti od Keplera a současně první obyvatelná exoplaneta u hvězdy typu Slunce. Poloměr planety je 2,4 Země okolo svého slunce obíhá s periodou 290 dní. Podrobnosti.

 

10. Kepler-20: další multiplanetární systém (pět planet) obsahuje i jednu z nejmenších exoplanet. Kepler-20 e má poloměr jen 0,87 Země. Okolo hvězdy podobné Slunci obíhá s periodou 6,1 dní ve vzdálenosti pouhých 9,6 milionů kilometrů. Teplota na povrchu planety bude dosahovat minimálně 760°C. Podrobnosti.

 

11. KOI-50.01 a KOI-50.02: dvě planety zřejmě přežily fázi rudého obra a v současné době obíhají kolem podtrpaslíka spektrální třídy B. Poloměry planet nebo dost možná jen torza bývalých světů se odhadují na 0,76 a 0,87 Země. Jejich hmotnosti pak na 0,66 a 4,4 Země. Podrobnosti.

 

12. TrES-2 b: nejtemnější z exoplanet. TrES-2 b je pro astronomy starou známou. Objevena byla už v roce 2006 tranzitní metodou. Hmotnost a poloměr planety se odhaduje na zhruba 1,2 Jupiteru. Okolo mateřské hvězdy obíhá TrES-2 b ve vzdálenosti jen 0,035 AU s periodou 2,4 dní. Měření z Keplera ukázala, že exoplaneta neodráží skoro žádné světlo. Podrobnosti.

 

13. LkCa 15 b: vznik planety v přímém přenosu. Exoplanetu o hmotnosti 5-6 Jupiterů, která obíhá okolo hvězdy ve vzdálenosti 15,7 AU, obklopuje oblak plynu. Je pravděpodobné, že pozorujeme její vznik doslova v přímém přenosu (odmyslíme-li dobu, po kterou k nám letí její světlo). Podrobnosti.

 


Celkem bylo v roce 2011 objeveno 188 exoplanet. Tento počet je ovšem nutné brát s rezervou. Do katalogu se dostane občas i nějaký ten hnědý trpaslík, některé z exoplanet jsou později vyhozeny (objev je zpochybněn) apod. Pro srovnání: v letošním roce bylo objeveno 26% z celkového počtu 716 exoplanet. V předešlých letech se podařilo za rok objevit: v roce 2010 114 exoplanet, v roce 2009 82 exoplanet.

 

Hlasování bylo ukončeno, výsledky ankety:

 

 

3 komentáře

  1. Chtěl jsem dát hlas dvěma objevům, ale ten formulář mi povolil zaškrtnout jen jednu položku (jinak vyskočilo okno „max allowed selected options is 1″ nebo tak nějak)

Komentáře