Další novinky a objevy Keplera

Kosmický dalekohled Kepler v představách malíře. Credit: NASA
Kosmický dalekohled Kepler v představách malíře. Credit: NASA

Co ještě zaznělo na skončené konferenci o výsledcích lovce exoplanet?


Kromě ohlášení objevu exoplanety Kepler-22 b, která se pohybuje v obyvatelné oblasti a neoficiálního představení planetárního systému Kepler-20, se na konferenci debatovalo také o jiných tématech. Některé z nich vám představíme.

Pro Jupitery pravidla neplatí?

Kepler dokáže najít u vzdálených hvězd ledasco. Planety o velikosti Země a možná i exoměsíce. Na štíru je ale s planetami na velmi vzdálených drahách jako je Jupiter s oběžnou dobou řekněme 10-15 let. Pokud chce Kepler planetu najít, potřebuje pozorovat alespoň tři její tranzity, což u vzdálených objektů možné není, Kepler by musel fungovat minimálně 18 či 20 let.

Jennifer Burt z Kalifornské univerzity se však domnívá, že podobné exoplanety dokáže najít a jejich existenci prokázat. Pomoci ji k tomu mají algoritmy, které budou analyzovat obrovské množství dat, dalekohled Automated Planet Finder Telescope o průměru 2,4 m, jimž chce získávat po dobu nejméně 6 let radiální rychlosti možných kandidátů ale hlavně jednoduchá úvaha. Tranzit planety o poloměru Jupiteru ve světelné křivce způsobí pořádný koncert. Jasnost hvězdy poklesne o 1% a samotný přechod může trvat i desítky hodin. Něco podobného se zkrátka přehlédnout nedá.

Zdroj: Nature

Natalia Batalha představuje nejnovější objevy. Foto: Pavel Machálek
Natalia Batalha představuje nejnovější objevy. Foto: Pavel Machálek

 

SETI opět na scéně

Institut SETI se na konferenci ústy šéfky jednoho z center, astronomky Jill Tarter, pochlubil, že jeho radioteleskopy ATA opět fungují. Poté, co na jaře vycouvala z projektu Kalifornská univerzita kvůli rozpočtovým škrtům, musel být projekt Allen Telescope Array (ATA) pozastaven. Institut SETI však získal penízky od dárců (mimo jiné od herečky Jodie Foster, která ztvárnila hlavní roli ve filmu Kontakt) a antény v Kalifornii tak opět běží. Jedním z cílů by mělo být hledání případných mimozemských signálů u kandidátů, které objevil Kepler. Nejvyšší prioritu budou mít samozřejmě ty, které obíhají v obyvatelných oblastech.

Zdroj: SETI

 

HAT-P-7 b na polární dráze?

Exoplaneta HAT-P-7 b sice není na seznamu objevů Keplera, ale nachází se v jeho zorném poli, takže je zde dobrá příležitost získat o tomto světě o hmotnosti 1,8 a poloměru 1,4 Země více informací. Astronomové už dříve zjistili, že planeta obíhá okolo mateřské hvězdy s periodou 2,2 dní po velmi nakloněné dráze. Nová data ukazují, že tento sklon může být 90° vůči rovníku hvězdy. Ze Země tak fakticky pozorujeme póly hvězdy a planetu, která obíhá po polární dráze.

 

Tajemství Neptunu

Jedním z velkých překvapení (možná největší)  je obrovské množství exoplanet o velikosti Neptunu, které Kepler objevil. Máme samozřejmě namysli kandidáty, ale pravděpodobnost jejich existence je dosti velká (ve většině případů nad 90%), takže statistická data lze považovat za věrohodná. Neptuni či „mini Neptuni“ tvoří až polovinu všech kandidátů. Jedná se o kandidáty o poloměru 2 až 6 Zemí (Neptun má poloměr 3,8 Země). Jedním z velkých cílů exoplanetárního výzkumu je studium vzniku a vývoje těchto planet a jejich srovnání s Neptunem. Paradoxem, o kterém se nemluví, je fakt, že Neptun je společně s Uranem jedinou planetou Sluneční soustavy, kterou navštívila jediná kosmická sonda a další k ní nemíří nebo ji momentálně nezkoumají (na rozdíl od Merkuru, Venuše, Marsu, Jupiteru i Saturnu).

Data z Keplera možná nemusí být tak rozdílná ve srovnání s dlouhodobým výzkumem spektrografu HARPS. Problémem je, že obě data nejsou kompatibilní. Kepler poskytuje údaje o poloměru exoplanet, HARPS o jejich hmotnosti. Podle výsledků evropského spektrografu se zdá, že okolo poloviny hvězd slunečního typu obíhá alespoň jedna planeta s oběžnou dobou kratší než 100 dní a různorodé hmotnosti. Zajímavý je výskyt planet, které se označují zkratkou SEN ( Super-Earths and Neptune- mass planets). Jde o planety o hmotnosti do 30 Zemí. Podle výsledků se zdá, že zejména interval mezi 15 a 30 Zeměmi vykazuje velký nárůst počtu planet. SEN podle všeho nejsou příliš citlivé na metalicitu svých matek (obsah prvků těžších než hélium v hvězdách) a jejich dráhy dosahují výstřednosti maximálně 0,45. To obří planety mají vysoký obsah kovů ve svých matkách velmi rády, dokonce ho vyžadují a nemají žádný problém obíhat po dráze s výstředností i 0,9.

 

Záznamy přednášek lze shlédnout na stránkách Keplera.

 

 

www.novedalekohledy.cz