Mimořádně: nová obyvatelná planeta má dvě tety

3,6 m dalekohled ESO na observatoři La Silla (Chile) jehož součástí je spektrograf HARPS: Credit: ESO/S. Brunier
3,6 m dalekohled ESO na observatoři La Silla (Chile) jehož součástí je spektrograf HARPS: Credit: ESO/S. Brunier

Astronomové zřejmě objevili exoplanetu, na jejímž povrchu může být život. Dostává 90% záření co Země.


Zatímco Kepler chrlí stovky kandidátů, z nichž několik může být v obyvatelné oblasti, úspěchy na poli potvrzených exoplanet zatím slaví výhradně ženevská bašta exoplanetárního výzkumu. Spektrograf HARPS, který je instalován na 3,6 m dalekohledu v Chile, už má na kontě desítky potvrzených objevů a tři exoplanety, které mají kamenný povrch a nachází se v obyvatelné oblasti nebo poblíž jejího okraje. Jsou to Gliese 581 d, letos objevená HD 85512 b a zcela čerstvý objev GJ 667C c.

Novým přírůstkem do exkluzivního klubu je patrně GJ 667C c, i když… Vezměme to raději hezky popořadě.

GJ 667 najdeme ve vzdálenosti asi 22 světelných let v souhvězdí Štíra. Hvězdný systém tvoří tři složky. Hvězdy A a B obíhají kolem společného těžiště po značně protáhlé dráze s periodou asi 42 let. V obou případech se jedná o oranžové trpaslíky o hmotnosti asi 0,7 a 0,6 Slunce. Hvězda, která nás zajímá nejvíce, nese označení „C“ a obě své oranžové sestry pozoruje z velké vzdálenosti plných 56 až 215 AU.

Hvězda C je červeným trpaslíkem o hmotnosti třetiny Slunce a svítivosti jen 0,013 Slunce. Astronomové objevili u hvězdy GJ 667 C jednu exoplanetu už v roce 2009. Planeta GJ 667 C b má hmotnost kolem 6 Zemí a okolo svého slunce obíhá s periodou 7 dní.

Novým přírůstkem je GJ 667 C c o hmotnosti asi 3,8 Země. Údajem o hmotnosti ovšem téměř končí výčet faktů, které vám můžeme aktuálně s jistou nabídnout. Objev je součástí nové a velmi rozsáhlé studie o výsledcích pozorování červených trpaslíků spektrografem HARPS v letech 2003 až 2009. Samotné planetě je věnován jen malý prostor, další podrobnosti budou zřejmě následovat později.

Katalog exoplanet.eu uvádí parametry oběžné dráhy exoplanety: 0,28 AU a 21,8 dní. Samotný odborný článek pak uvádí 0,28 AU a 28 dní, ale půjde patrně o překlep, neboť podle selského rozumu a Keplerových zákonů tyto hodnoty zkrátka nesedí. Podle našeho názoru by se velká poloosa oběžné dráhy měla pohybovat kolem 0,12 AU, což by sedělo i pro parametry obyvatelné zóny. Autoři uvádí, že mateřská hvězda GJ 667 C vyzařuje 1,3% světla v porovnání se Sluncem, což dává hranice obyvatelné zóny zhruba mezi 0,09 a 0,13 AU.

Sami autoři pak uvádí, že exoplaneta GJ 667 C c dostává 90% záření, co dostává Země od Slunce. Pokud je tomu skutečně tak, jednalo by se o dosud nejvíce nadějný objev možné obyvatelné planety. V odborném článku jsou ovšem i další nesrovnalosti, takže na oficiálnější informace si budeme muset počkat.

UPDATE: Potvrzeno, že údaj byl překlepem a velká poloosa dráhy je 0,12 AU, oběžná doba 28 dní.

Zdroj: The HARPS search for southern extra-solar planets XXXI. The M-dwarf sample

 

www.novedalekohledy.cz