Astronomové našli důkazy životodárné kometární spršky

Pozdní bombardování mladé planety v představách malíře. Credit: NASA/JPL-Caltech
Pozdní bombardování mladé planety v představách malíře. Credit: NASA/JPL-Caltech

Před asi 4,1 až 3,8 miliardami let zažily vnitřní části Sluneční soustavy éru tzv. pozdního bombardování. Také Země nebyla ušetřena a musela čelit dopadu obrovského množství kosmických projektilů, které však měly na budoucnost planety spíše pozitivní vliv. Mnoho vědců se domnívá, že právě v této době se na Zemi dostaly klíčové organické sloučeniny a možná i voda.

 


Podobnou situaci teď možná objevil kosmický dalekohled Spitzer v okolí hvězdy Eta Corvi, která se nachází jen 60 světelných let od Země v jižním souhvězdí Havrana. Hvězda je o něco větší a hmotnější než naše Slunce, ale je také výrazně mladší – její stáří dosahuje zhruba miliardy let. Kosmický dalekohled objevil blízko hvězdy velké množství prachu, jehož analýza v infračervené části spektra ukazuje na přítomnost vody, organických sloučenin a hornin. Jedním z pravděpodobných vysvětlení je existence kamenné planety zemského typu, která je zrovna bombardována kometami. S trochou nadsázky se tak díváme na naší Zemi v době pozdního bombardování.

 

Spektrální analýza prachu navíc ukazuje, že je velmi podobný složení meteoritu Almahata Sitta, který dopadl v roce 2008 v Sudánu.

 

Spitzer našel poblíž hvězdy ještě jeden masivní prstenec chladného prachu a to ve vzdálenosti 150 AU, což by mohla být obdoba našeho Kuiperova pásu.

 

Podle některých teorií vyvolala velké bombardování migrace Saturnu a Jupiteru. Plynní obři narušili oběžné dráhy některých menších těles a katapultovaly je do vnitřních částí planetárního systému. Nová pozorování kosmického dalekohledu Spitzer tuto teorii potvrzují a ukazují, že meteorit  Almahata Sitta může pocházet právě z Kuiperova pásu.

 

Zdroj: onorbit.com