HR 8799: Astronomové vyždímali z Hubblova dalekohledu maximum

Planetární systém HR 8799 na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA, ESA, and R. Soummer (STScI)
Planetární systém HR 8799 na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA, ESA, and R. Soummer (STScI)

V roce 2008 oznámili astronomové objev tří planet u hvězdy HR 8799 pomoci přímého zobrazení. Za úspěchem tehdy stáli dalekohledy Gemini North a Keck. O dva roky později byla nalezena dokonce čtvrtá planeta v systému. Přímé zobrazení bohužel nenabízí zrovna exaktní způsob zjištění základních parametrů exoplanet, takže oběžnou dobu či hmotnost můžeme jen hrubě odhadovat. Díky tomu se v případě některých planet u hvězdy HD 8799 spekuluje o jejich vzniku a o tom, zda se nejedná spíše o hnědé trpaslíky.

 


V roce 2009 oznámil David Lafreniere z University of Montreal, že se mu podařilo jednu z planet nalézt na archivních záběrech z Hubblova dalekohledu z roku 1998. O objevu jsme tehdy psali v článku (odkaz).

 

Remi Soummer ( Space Telescope Science Institute, Baltimore) vypracoval nový způsob analýzy starších dat z Hubblova kosmického teleskopu. Díky použití dat o 466 referenčních hvězdách, které obsahuje archív Hubblova dalekohledu, bylo možné lépe odstínit světlo mateřské hvězdy.

 

Na stejné sérii dat, která použil v roce 2009 David Lafreniere, se díky nové analýze podařilo nalézt i další dvě planety u HR 8799. Čtvrtá planeta u hvězdy HR 8799 zůstane oku Hubblova dalekohledu ukrytá i nadále, neboť obíhá blíže ke svému slunci a na snímku je zakrytá částí, která v přístroji NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) odstiňuje světlo mateřské hvězdy.

 

Planetární systém u hvězdy HR 8799

Název exoplanety
Hmotnost
Poloměr
Oběžná doba
Velká poloosa
HR 8799 b
5-11 Mj
1,1 Rj
465 let
68 AU
HR 8799 c
7-13 Mj
1,3 Rj
189 let
38 AU
HR 8799 d
7-13 Mj
1,2 Rj
100 let
24 AU
HR 8799 e
5-13 Mj
?
50 let
14,5 AU

 

Pro představu uveďme, že planety vyzařují v oblasti infračerveného záření jen asi 1/100 000 světla ve srovnání s mateřskou hvězdou. Ve viditelné části spektra by to byla sotva jedna miliontina.

 

Mít k dispozici starší data je u přímého zobrazení velmi důležité. Jednak se tím mohou zpřesnit parametry exoplanety, ale také (v obecném slova smyslu) potvrdit její existence. Jedním z problémů přímého zobrazení je totiž fakt, že domnělá planeta může být jen vzdálenou hvězdou, která se náhodně promítá do blízkosti zkoumané hvězdy. Tuto nejistotu lze odstranit jen pozorováním mateřské hvězdy po delší dobu, aby byl zaznamenán pohyb planety okolo ní.

 

Mateřská hvězda HR 8799 má hmotnost 1,5 Slunce a nachází se ve vzdálenosti 120 světelných let v souhvězdí Pegase.

 

Zdroj: hubblesite.org