Texaský lovec druhých Zemí má zelenou

Hobby-Eberly Telescope. Credit: Penn State
Hobby-Eberly Telescope. Credit: Penn State

V dnešních dobách, kdy se i ve vědě mnohdy zcela nelogicky seškrtávají rozpočty, potěší každá zmínka o novém projektu, který by se měl zabývat hledáním a výzkumem exoplanet. Národní vědecká nadace (NSF) přiklepla finanční prostředky na nový spektrograf, který bude pracovat v blízké infračervené části spektra.

 


Národní vědecká nadace dala 3,3 milionů dolarů na vývoj velkého spektrografu Habitable Zone Planet Finder (HZPF), který se bude věnovat hledání exoplanet zemského typu zejména u červených trpaslíku. Nový přístroj nebude žádným drobečkem. Přirovnat bychom ho mohli k osobnímu autu a jeho hmotnost bude přes 2 tuny.

 

Pokud půjde vše dobře, měla by stavba spektrografu trvat asi 3 roky. Poté bude nový lovec odeslán na své pracoviště, kterým se stane dalekohled Hobby-Eberly Telescope (HET) na texaské McDonald Observatory. S výzkumem exoplanet tady mají celkem bohaté zkušenosti, dnes na tomto dalekohledu běží mimo jiné kampaň, která se zaměřuje na ověřování exoplanet, objevených kosmickým dalekohledem Kepler.

 

Schéma spektrografu Habitable Zone Planet Finder. Credit: Mahadevan, S. et al.
Schéma spektrografu Habitable Zone Planet Finder. Credit: Mahadevan, S. et al.

 

 

Zadavatelem projektu HZPF je Penn State University, na které mimochodem pracuje i polský astronom Alexander Wolszczan, který v roce 1992 objevil první exoplanety u pulsarů. Také on je do nového projektu zapojen.

 

HZPF má poskytnout spektrální rozlišení 50 000 (poměr vlnové délky k nejmenšímu rozdílu vlnových délek, který lze rozlišit při dané vlnové délce), což není zase až tak oslnivé číslo v kontrastu s jinými chystanými spektrografy. Doporučujeme si projít jeden z našich starších článků, ve kterém jsme popisovali spektrální rozlišení právě v souvislosti s novými spektrografy a hledáním planet u menších hvězd – odkaz.

 

Samotný dalekohled HET má průměru 9,2 m a je unikátní v tom, že hvězdu nebo jiný objekt na obloze „nesleduje“ zrcadlo (to zůstává pevně zafixováno) ale otáčí se samotné přístroje. Tato vlastnost sice omezuje pozorování jednoho objektu na zhruba 2 hodiny, ale na druhou stranu umožnila poměrně velké finanční úspory. Na provozu dalekohledu se podílí americké a německé univerzity.

 

Zdroje:

 

 

 

www.novedalekohledy.cz