Kepler prý objevil neviditelnou exoplanetu a další dvě doopravdy

Možná exoplaneta Kepler-19 c, která byla patrně objevena díky časování tranzitů, v představách malíře. Credit: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Možná exoplaneta Kepler-19 c, která byla patrně objevena díky časování tranzitů, v představách malíře. Credit: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Média ale i seriozní astronomické portály zaplavují články o objevu neviditelné exoplanety kosmickým dalekohledem Kepler. Ne, že by se snad jednalo o další planetu s nízkým albedem nebo se před lovcem cizích světů nějak schovávala, jde spíše o nepovedenou nadsázku.

 


Astronomové potvrdili existenci dalších planet, které objevil zvídavý fotometr dalekohledu Kepler. V prvním případě se jedná o Kepler-19 b. Planeta má sice poloměr jen 2,2 Země ale s odhadem maximální hmotnosti 20 Zemí. Pravděpodobně se jedná o planetu tvořenou s ledu a hornin, která je obklopena plynnou obálkou z vodíku a hélia, která však vzhledem k blízké vzdálenost od hvězdy není z dlouhodobého hlediska udržitelná. Pro zajímavost: pokud by byla planeta složena čistě ze silikátů, musela by mít vzhledem k poloměru hmotnost asi 15 Zemí. V případě, že by se jednalo o čistou obří kouli ledu, byla by její hmotnost 4,5 Země. Realitou bude směsice obou možností.

 

Kepler-19 b obíhá kolem chladnější a menší hvězdy než je naše Slunce s periodou 9,2 dní.

 

Kepler-19 b ovšem před svou hvězdou nepřechází se železnou přesností, což by mohlo znamenat existenci další planety (Kepler-19 c), jenž svou gravitací narušuje oběžnou dráhu známé exoplanety. Rozdíly v době tranzitu jsou až pět minut.

 

Kandidát „Kepler-19 c“ byl mnohými označen v nadsázce za neviditelnou exoplanetu, což je poněkud nešťastné vzhledem k tomu, že drtivá většina exoplanet jsou pro nás fakticky neviditelnými objekty. Byly totiž nalezeny nepřímými metodami díky vlivu na mateřskou hvězdu apod.

 

Metoda, kterou tým použil, se nazývá časování tranzitů (TTV). Na základě přesného měření doby tranzitů známé exoplanety už bylo objeveno několik dalších možných planet a to pozemskými dalekohledy (viz třeba náš článek o WASP-3). Proto také tvrzení Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, že se jedná o první planetu objevenou díky TTV není zcela přesné. Problémem je, že řada astronomů tyto objevy nebere jako potvrzené. K tomu abychom podezření přetavili v potvrzený objev, bychom potřebovali možnou exoplanetu pozorovat tranzitní metodou či měřením radiálních rychlostí. Považovat Kepler-19 c za potvrzený objev by navíc nebylo ani slušné vzhledem k ostatním exoplanetám. Jak chcete uznat objev údajné planety, o které nevíte zhola nic? Tým pouze odhaduje oběžnou dobu na méně než 160 dní a hmotnost na méně než 6 Jupiterů.

 

Černou čárou je znázorněna oběžná dráha potvrzené exoplanety Kepler-19. Barevné čáry pak představují možné oběžné dráhy kandidáta Kepler-19 c. Credit: Sarah Ballard et al.
Černou čárou je znázorněna oběžná dráha potvrzené exoplanety Kepler-19. Barevné čáry pak představují možné oběžné dráhy kandidáta Kepler-19 c. Credit: Sarah Ballard et al.

 

Kromě toho byl představen i objev exoplanety Kepler-12 b. Jedná se o dalšího extrémně nafouknutého horkého Jupitera. Zatímco hmotnost se odhaduje na 0,4 Jupiteru, poloměr je téměř 1,7 Jupiteru. Je však zajímavé, že planeta neobíhá okolo své hvězdy zase tak blízko (ve srovnání s jinými nafouknutými horkými Jupitery). Velká poloosa dráhy je 0,056 AU a oběžná doba 4,43 dní. Kepler-12 b patří mezi temné exoplanety, odráží jen asi 14% světla, které dostává od své mateřské hvězdy.

 

Zdroje: