Evropa bude hledat exoplanety tam, kde to NASA zabalila

Družice Gaia. Credits: ESA, image by C.Carreau
Družice Gaia. Credits: ESA, image by C.Carreau

Jestli v popularizaci nemáme opravdu něco rádi, tak když dvě spolu zcela nesouvisející věci mají stejný nebo velmi podobný název. Novináři si totiž potom obě věci spolu rádi prohazují, takže reportáž o systému Galileo hravě doprovází záběry Jupiteru ze stejnojmenné sondy. Podobně na tom jsme s názvem NEAT. Pod touto zkratkou si mnoho milovníků astronomie představí lovce nebezpečných planetek pod záštitou NASA. NEAT je ovšem také zkratka evropského projektu, který by v budoucnu mohl lovit blízké exoplanety.

 


NEAT (Nearby Earth Astrometric Telescope) připravuje mezinárodní konsorcium vědců z Evropy, USA a Brazílie. Hlavní slovo v projektu má Francie, co by jeden ze dvou tahounů Evropské kosmické agentury.

 

NEAT by mohl odstartovat kolem roku 2020 a po navedení do libračního centra L2 asi 1,6 milionů km od Země se zaměřit na lov exoplanet u vybraných blízkých hvězd do vzdálenosti zhruba 20 parseků (65 světelných let). Seznam 200 vytypovaných stálic tvoří hvězdy FGK. Pod touto zkratkou se ukrývají hvězdy spektrálních tříd F, G a K, tedy hvězdy podobné Slunci (G), nepatrně hmotnější hvězdy (F) a oranžoví trpaslíci (K).

 

NEAT bude hledat exoplanety astrometrickou metodou, využívající vlastní pohyb hvězd. Pokud byste pozorovali některou hvězdu dostatečně dlouho, zjistili byste, že její dráha po obloze připomíná vlnovku s periodou jednoho roku. Tato perioda souvisí s oběhem Země okolo Slunce. Vyloučíme-li tento pohyb, pak by se měla hvězda po obloze pohybovat po přímce. Pokud okolo hvězdy obíhá planeta, která ji gravitačně ovlivňuje, připomíná pohyb hvězdy opět vlnovku a periodou je v tomto případě oběžná doba planety.

 

Dalekohled NEAT. Credit: Fabien Malbet a kol.
Dalekohled NEAT. Credit: Fabien Malbet a kol.

 

Astrometrií měl planety u blízkých hvězd hledat i dalekohled SIM, který byl ovšem mnohokrát odložen a před nedávnem pod tíhou rozpočtových škrtů zcela zrušen. NASA tak fakticky přenechala tuto lukrativní část exoplanetárního výzkumu jiným kosmickým agenturám.

 

NEAT by měl disponovat zrcadlem o průměru 1 metr se značně dlouhou ohniskovou vzdáleností – plných 40 metrů. Díky tomu může být dalekohled tvořen dvěma nezávislými plavidly, které poletí kosmickým prostorem ve formaci ve vzdálenosti 40 metrů od sebe. Alternativní variantou je vyslání jedné družice s poměrně velkým tubusem.

 

Seznam vytipovaných hvězd si můžete stáhnout zde (formát pro MS Excel). Hvězdy jsou v seznamu uvedeny podle katalogu Hipparcos, který naleznete na webu ZČU. V hledáčku dalekohledu NEAT by se měly objevit mimo jiné Epsilon Eridani (10 světelných let), u které již planeta objevena byla, Tau Ceti (11 světelných let), Gama Virginis (38 světelných let) apod.

 

Pokud bude mít NEAT během pětileté mise dostatek volného času, měl by se zaměřit také na zpřesnění parametrů již objevených exoplanet a to zejména těch, které uloví evropská družice Gaia.

 

Zatímco NEAT je pouze ve stádiu úvah, Gaia už má své místo jisté (i když co je v kosmonautice jistého, že?). S jejím startem se počítá v roce 2013.

 

Také Gaia se zaměří na astrometrii. Na základě jejich dat bude vytvořena trojrozměrná mapa Galaxie s více než miliardou hvězd. Gaia by měla přinést do výzkumu exoplanet svěží vítr minimálně stejně jako kosmický dalekohled Kepler a to ze dvou důvodů. Tím prvním je zpřesnění údajů o obrovském počtu hvězd, z nichž mnohé nepochybně hostí exoplanety, tím druhým jsou pak samotné objevy nových exoplanet a to nejen astrometrií ale také prostřednictvím tranzitní metody.

 

Zdroje: